Polský parlament dnes uctil památku Ryszarda Siwiece, filozofa a protifašistického bojovníka, který se v září 1968 upálil na protest proti srpnové okupaci a potlačování svobody slova v Československu.
V parlamentním usnesení vyjádřili poslanci Sejmu hlubokou úctu k Siwiecově činu. Předseda vlády Donald Tusk popsal Siwiecovu oběť jako symbol pro jeho generaci. Polský premiér také připomněl, že tato významná událost v historii polsko-česko-slovenských vztahů tak díky dnešnímu usnesení Sejmu získala na důležitosti.
Přijetí rezoluce byla přítomna Siwiecova vdova, velvyslanec České republiky v Polsku Jan Sechter a zástupce slovenské ambasády ve Varšavě.
"Sousední země v posledních měsících Siwiecův ultimativní čin uznávají za hrdinský a já to hluboce respektuji, protože tento čin provedl na protest proti okupaci Československa, která nebyla iniciována Polskem, ale především (sovětským) režimem Leonida Brežněva," velvyslanec Sechter.
Účast polských vojáků na srpnové invazi vojsk pěti zemí Varšavské smlouvy, která v Československu zadusila proces uvolňování komunistického režimu, znamenala pro část polské veřejnosti rozčarování.
Jedním z pobouřených byl i devětapadesátiletý vystudovaný filozof Ryszard Siwiec, který v té době pracoval jako účetní.
Někdejší bojovník protifašistické Zemské armády, jenž po válce odmítl nastoupit jako učitel dějepisu, protože se nechtěl podílet na komunistické indoktrinaci dětí, se rozhodl proti okupaci Československa veřejně protestovat.
Siwiec se upálil 8. září 1968 při dožínkové slavnosti před vládní tribunou na varšavském Stadionu desetiletí.
Slavnosti dožínek byly zrovna v plném proudu, když se postavil u hlavní tribuny, polil benzínem a zapálil se před očima hlavních představitelů tehdejšího komunistického Polska.
Jeho křik ale zanikl v jásající dechovce a cenzoři vyloučili z tisku jakoukoliv zmínku o incidentu. Siwiec zemřel na následky těžkých popálenin čtyři dny po svém činu.
Český parlament uctil památku několika "živých pochodní" protestujících proti vpádu vojsk Varšavské smlouvy minutou ticha, kterou si v lednu 1999 připomněl třicáté výročí činu studenta Jana Palacha.
Na pražském Žižkově nese od loňského prosince Siwiecovo jméno ulice, kde sídlí Ústav pro studium totalitních režimů. Někdejší Havelkova ulice byla totiž pojmenována po tajemníkovi komunistických Rudých odborů.
Foto: Wikimedia Commons
