Europoslanci schválili posílení pravomocí Evropského policejního úřadu (Europol). Díky novému nařízení bude moci zvýšit úsilí v boji proti terorismu, počítačové kriminalitě a jiným trestným činům. Posílí se rovněž spolupráce mezi jednotlivými členskými státy a Europolem, která, jak mnozí připomněli, se ukázala nedostatečná v souvislosti s nedávnými útoky v Paříži a Bruselu.
Europoslanci většinou v rozpravě, která hlasování předcházela, novou normu vítali. Část uvedla, že by si přála i další rozšíření pravomocí policejního úřadu. Někteří se však v debatě zmínili o obavách z množství osobních dat, která bude moci Europol sdílet s třetími stranami.
"Chtěl jsem nařízení, které umožní Europolu plnit jeho úkoly a cíle. Má za cíl pomáhat orgánům členských států a posílit spolupráci v boji s organizovaným zločinem, terorismem a dalšími trestnými činy," uvedl zpravodaj nařízení, španělský lidovecký europoslanec Agustín Díaz De Mera García Consuegra. Na vytváření nařízení se pracovalo tři roky. Policejní úřad podle něj hraje klíčovou roli v boji s islámským terorismem a nyní k tomu bude mít více možností. Mimo jiné bude v rámci agentury fungovat jednotka schopná identifikovat extremistický obsah na internetu.
Podle eurokomisaře Dimitrise Avramopulose, který má na starosti migraci a vnitřní záležitosti, 82 procent občanů EU v nedávném průzkumu uvedlo, že chtějí, aby unie více zasahovala proti terorismu. "Europol se stane informačním centrem pro evropské orgány. Paříž a Brusel nám jasně ukázaly, že výměna informací je naší Achillovou patou. Členské státy musejí koordinovat své úsilí a Europol k tomu může přispět," řekl Avramopulos. Zdůraznil také, že nové nařízení přinese i posílení ochrany osobních dat.
"Bezpečnost evropských občanů prodělává těžkou zkoušku, a to z různých důvodů. Neinvestovali jsme prostředky do obrany a teď čelíme řadě hrozeb," uvedl slovinský lidovecký europoslanec Milan Zver. Ocenil, že Europol bude vybaven více kompetencemi, spolupráce mezi ním a členskými státy se zlepší a bude rovněž vybaven novými jednotkami. Jak zdůraznil jeho rakouský kolega Josef Weidenholzer z frakce socialistů, důležité je i to, že parlamentní kontrola policejního úřadu se bude provádět společně s vnitrostátními parlamenty.
"Často zaostáváme za naším nepřítelem a díky tomuto nařízení můžeme zjednat nápravu," uvedl Brit Timothy Kirkhope z frakce konzervativců a reformistů. Dánský europoslanec Morten Helveg Petersen z frakce evropských liberálů by uvítal ještě větší posílení Europolu. "Přál bych si povinnou výměnu informací z členských zemí, připadá mi to nedostatečné," uvedl. "Je potřeba, abychom si lépe vyměňovali informace mezi státy a musíme tak učinit dřív, než dojde k novým útokům," dodal.
Řecký komunistický europoslanec Sotirios Zarianopulos však nové pojetí Europolu kritizoval. "Europol se změnil v novou represivní agenturu. Nařízení umožní odstraňování účtů na sociálních sítích a třetí země a USA budou vědět, co děláme, a budou v tom i obchodní zájmy," řekl.
Výhrady měla i německá europoslankyně Beatrix von Storchová z pravicové euroskeptické frakce EFDD. "Europol bude sbírat údaje a vyměňovat si je se soukromými a veřejnými osobami, bude získávat data a předávat je dál, údaje z pasů, otisky prstů, přezdívky, stav účtů, vlastnictví nemovitostí a tak dále. Také se zajímají o váš životní styl, vytvářejí profily vašeho pohybu a vědí, čím jezdíte. Europol bude vědět vše a podle toho vyhodnotí hrozby. Je tu ale jiná velká hrozba, a to bezpečnost dat občanů," uvedla.
Europol se zaměřuje na boj s řadou protiprávních aktivit: pašováním drog, ilegálními přistěhovaleckými sítěmi, obchodováním s lidmi, dětskou pornografií, mezinárodními krádežemi vozidel, kyberkriminalitou, praním špinavých peněz a paděláním eura. Byl založen v 90. letech a v roce 2010 se stal plnohodnotnou agenturou Evropské unie. Ústředí Europolu v nizozemském Haagu má přes 900 zaměstnanců. Současným ředitelem je Rob Wainwright z Británie.
