Mladí Němci dnes naposledy nastoupili povinnou vojenskou službu, která od 1. července přestane být v Německu uplatňována. Na půl roku se do uniformy oblékne 12 150 nováčků. V březnovém odvodovém termínu už budou moci jít na vojnu jen dobrovolníci.
Konec odvodů ve Spolkové republice po více než 50 letech je součástí reformy německé armády, kterou na konci loňského roku prosadil ministr obrany Karl-Theodor zu Guttenberg. Bundeswehr v jejím rámci zeštíhlí ze současných asi 240 tisíc vojáků a vojaček na plánovaných zhruba 185 tisíc. Cílem reformy je zvýšit výkonnost a efektivitu armády a učinit ji modernější a kompaktnější, aby do budoucna byla mimo jiné schopna vysílat více vojáků na zahraniční mise.
Branná povinnost nicméně nekončí definitivně. Dále zůstává zakotvena v německé ústavě a v případě potřeby může být obnovena. Spolu s ní přestane fungovat i civilní služba.
Vedle profesionálních vojáků budou od července v německé armádě sloužit také dobrovolníci.
Na dobrovolnou vojenskou službu bude moci nastoupit až 15 tisíc mužů a žen a trvat bude od 12 do 23 měsíců. První půlrok bude vždy zkušební. Pobírat za to budou odměnu 800 až 1100 eur (až 27 500 Kč) měsíčně plus příspěvky na bydlení či stravu.
Když jsem já sloužil...
První branci sloužili v obnovené německé armádě od 1. dubna 1957. Od té doby prošlo bundeswehrem podle údajů ministerstva obrany 8,5 milionu mladých Němců. V roce 2001 se k nim přidaly i ženy. Povinná vojenská služba v Německu původně trvala rok, později se prodloužila až na 18 měsíců. Od 80. let se začala znovu zkracovat až na současných šest měsíců.
Německo je jednou z mála západních zemí, v nichž se všeobecná branná povinnost stále ještě uplatňuje. Z 28 členských států Severoatlantické aliance dosud funguje v pěti. Kromě Německa jsou to Řecko, Turecko, Estonsko a Norsko. Česko ji pozastavilo od roku 2005. Znamená to, že branná povinnost může být opět zavedena při ohrožení státu nebo za válečného stavu.
