Postkomunistické státy mají pro uprchlíky málo sympatií. Proč?

Když se Lotyšsko minulý týden rozhodlo přijmout 250 z desítek tisíc uprchlíků hledajících útočiště v Evropě, shromáždily se před parlamentem stovky lidí včetně seniorů či rodin s dětmi s transparenty varujícími, že cizinci přinesou této pobaltské zemi zkázu. V několika heslech dokonce zaznívala temným tónem hrozba pro "bílý národ".

Podobná demonstrace s protimuslimskými slogany se konala v sousedním Estonsku proti plánu přijmout letos zhruba 150 uprchlíků z Blízkého východu a Afriky.

Ačkoli nové členské státy EU ve východní Evropě byly požádány, aby přijaly nejmenší počet uprchlíků, odpor vůči plánu EU na rovnoměrnější rozdělení migrantů v rámci celého bloku tu naráží na nejsilnější odpor. Dokonce i političtí představitelé hlavního názorového proudu v těchto zemích označují uprchlíky a migranty za oportunisty usilující o sociální výhody, za teroristy či šiřitele nemocí.

Pobaltské státy, stejně jako Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česká republika odmítly povinné kvóty na počet uprchlíků - často s argumentem, že si nepřejí, aby se jejich relativně homogenní společnosti změnily na multikulturní.

Jak oficiální činitelé EU, tak skupiny na ochranu lidských práv vyjadřují zklamání nad tím, jaká animozita vůči žadatelům o azyl se ozývá v zemích, odkud před několika desetiletími utíkaly statisíce lidí před komunistickými diktaturami. "Těžko se nám chápe toto vyostření postojů," řekl v Budapešti Babar Baloch, zástupce úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). "Přece si tím sami prošli," dodal.

Zdůraznil ale, že v Maďarsku se objevila velkorysá vlna pomoci od dobrovolníků pomáhajících migrantům, která ostře kontrastuje s tvrdým postojem vlády premiéra Viktora Orbána, jež odmítá přijmout byť jediného uprchlíka na základě plánů EU a brání přechodu migrantů přes Maďarsko do vstřícnějších států, jako je Německo či Švédsko.

Slovensko nabídlo, že přijme 200 lidí - pokud bude většina z nich křesťanského vyznání. Prezident České republiky, která nabídla přijmout 1500 uprchlíků, varoval, že žadatelé o azyl mohou do země zavléct terorismus a nakažlivé nemoci.

V rozhovoru pro bulvární deník Blesk, který se poté objevil i na jeho oficiální internetové stránce, Miloš Zeman uvedl, že by se žadatelům měly říct tři věci: " První - nikdo vás sem nezval. Druhá: Když už jste tu, musíte respektovat naše pravidla, stejně jako my respektujeme vaše pravidla, když přijedeme do vaší země. A třetí: Pokud se vám to nelíbí, tak odtud vypadněte."

Kritici poukazují na to, že by bývalé komunistické země měly být velkorysejší vzhledem k vlastním dějinám. Statisíce lidí prchaly z Polska, Československa a dalších zemí východního bloku, aby unikly komunistickým diktaturám po skončení druhé světové války.

A Estonci, Lotyši a Litevci ve scénách, které připomínaly to, co se nyní děje ve Středozemním moři, proudili přes Baltské moře na přeplněných lodích, když jejich země v roce 1944 obsadila Rudá armáda. Tisíce z nich tuto plavbu nepřežily.