Pod taktovkou žen
Povstání malých? Britské volby slibují napínavou podívanou

Už za dva měsíce budou Britové určovat nové složení Dolní sněmovny. Předvolební průzkumy a vývoj posledních týdnů naznačují, že hlasování může mít podobně výjimečné důsledky jako to před pěti lety. Tehdy vznikla po desetiletích koaliční vláda, letos se může něco podobného zopakovat, třebaže v jiném složení. Systém dvou stran se dál rozvolňuje a ty malé získávají na ostrovech na síle.

Když Skotové v zářijovém referendu odmítli nezávislost, zdálo se, že Londýn bude mít od obyvatel severu království zase na nějakou dobu pokoj. Může se ovšem stát opak.

Předvolební modely Skotské národní straně (SNP) Nicoly Sturgeonové přisuzují až 56 z celkových 59 křesel, o které se v této části Británie bude bojovat. V roce 2010 přitom získala poslanců šest (!).

Už se tak mluví o tom, že SNP by mohla po volbách podporovat menšinovou vládu labouristů. Ty se v průzkumech pohybují na zhruba stejné úrovni jako konzervativci. Hrozí, že ani jedna velká strana nebude mít ve Westminsteru většinu. Některé představa spolupráce SNP a LP děsí. Někdejší konzervativní premiér John Major tvrdí, že by pro zemi znamenala pohromu.

Sturgeonová se nechala slyšet, že její strana by mohla přispět k fungování vlády, po které voliči labouristů touží. Mezi oběma subjekty prý sice existují neshody, týkající se například jaderného vyzbrojování, ty ale lze údajně překonat.

Kromě SNP jsou tu ale také sílící zelení (GPEW) a velšští nacionalisté Plaid Cymru (PC). Tyto tři strany by se mohly domluvit na vytvoření aliance, která by po volbách vystupovala jednotným hlasem. Spojuje je především touha po změně volebního systému tak, aby dával menším stranám větší šanci na úspěch. SNP, GPEW i PC navíc vedou ženy.

Samozřejmě tu je také Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP). Průzkumy jí přisuzují zhruba patnáct procent hlasů. Nigel Farage by podporu rád přetavil v zisk šesti křesel, spíše se ale nebude moci radovat ze žádného.

Vzestup malých stran zasáhl i do organizování předvolebních televizních debat. Premiér David Cameron jejich oblibu využívá jako argument pro nepořádání debaty "tváří v tvář" s šéfem labouristů Edem Milibandem. Ta se má konat navíc po sérii tří debat za účasti sedmi stran.

Zatímco Cameron se hájí tím, že natřásání se v televizních show odvádí pozornost od důležitějších témat, Miliband s ostatními ho viní ze zbabělosti. Lídr uvadajících Liberálních demokratů Nick Clegg už se situaci pokusil využít a prohlásil, že koalici klidně bude místo premiéra hájit on.