Pozůstalí obětí neonacistů z NSU kritizují policii

Zahraničí
24. 1. 2018 11:31
Neonacistka Beate Zschaepeová (vlevo), hlavní obžalovaná v případu Národněsocialistického podzemní se svým advokátem.
Neonacistka Beate Zschaepeová (vlevo), hlavní obžalovaná v případu Národněsocialistického podzemní se svým advokátem.

Po více než čtyřech a půl letech se v Německu chýlí ke konci soud s neonacistickou skupinou Národněsocialistické podzemí (NSU), která v letech 2000 až 2006 z rasových důvodů zabila devět mužů tureckého a řeckého původu. V poslední fázi procesu vychází naplno na povrch frustrace pozůstalých, kteří tvrdě kritizují policii a německé úřady. Vyčítají jim především to, že několik let nebraly vážně možnost, že za krvavou sérií stojí neonacisté, a navíc samotné oběti podezíraly z napojení na zločinecké organizace.

"Když mě pustili k mému otci, hned jsem si všimnul, že má levé oko rozervané. Viděl jsem tři zkrvavené otvory na jeho hrudi a obličeji. Celkem jsem napočítal šest děr. To nikdy nezapomenu," vzpomínal před soudem Abdulkerim Şimşek, jehož otec Enver Şimşek se v roce 2000 stal první obětí tříčlenné teroristické skupiny.

"Moje matka držela otcovu ruku, padla v pláči na kolena a zhroutila se. Pak začaly pípat přístroje. Sestřičky nás poslaly ven. Bylo to naposledy, co jsem svého otce viděl naživu," popisoval Şimşek. Onoho 11. září ale pro něj, ani pro rodinu utrpení neskončilo. V dalších týdnech, měsících a letech se totiž rodina vedle ztráty musela vyrovnávat i s tím, že policie neustále hledala napojení jejich otce na organizovanou kriminalitu a obchodníky s drogami. Dokonce si na vdovu vymyslela, že měl Enver Şimşek milenku.

Za počínání policii, která podobně postupovala i v případě ostatních osmi obětí, kritizovala také právní zástupkyně rodiny Seda Basayová, podle níž vyšetřovatelé deset let tvrdohlavě šli za nepodloženým podezřením, že Şimşek obchodoval s drogami. Naopak výpovědi svědků, které neladily s jejich hypotézou, podle advokátky dostatečně neprověřili. Auto dvojice lidí, kteří se nacházeli poblíž, zase norimberská policie ve svých aktech označila za "auto negrů".

I proto řada pozůstalých a jejich právníků hovoří o institucionalizovaném rasismu v řadách německé policie. Nebýt jeho, přišli by podle nich vyšetřovatelé mnohem dříve na to, kdo stojí za vraždami, kterým se kvůli použité zbrani české výroby ČZ 83 přezdívá Česká vražedná série (Ceska-Mordserie). Terčem kritiky je i to, že se soudu ve více než 400 stáních nepodařilo dostatečně rozkrýt ani síť podporovatelů neonacistické skupiny, ani jejich možné napojení na policejní informátory, kteří se pohybovali mezi extrémní pravicí.

O tom, kdo jejich otce zabil, se Şimşekova rodina dozvěděla až v roce 2011 z rádia, když policie po přepadení banky víceméně náhodou přišla na stopu dvojici členů NSU Uwe Mundlosovi a Uwe Böhnhardtovi. Oba muži se sice zabili, ale brzy se objevilo video, v němž se k činům hrdě hlásí.

Jedinou členkou skupiny, která přežila a nyní stojí před soudem, je Beate Zschäpeová. Dnes třiačtyřicetiletá žena se s dvojicí mužů téměř 14 let pohybovala v ilegalitě, aniž je policie dostihla. Obžaloba požaduje, aby byla odsouzena na doživotí. Zschäpeová se brání s tím, že se o vraždách, bombových útocích i přepadení bank dozvídala vždy až zpětně. Navíc se prý změnila. Lidi podle svých slov už neposuzuje podle původu a politických názorů, ale podle jejich chování.

Rozsudek v jednom z nejsledovanějších německých soudních případů by zřejmě mohl padnout do jara.

Autor: ČTK Foto: , ČTK/DPA/Matthias Schrader

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ