Téměř pětadvacet let po potopení trajektu Estonia v Baltské moři v pondělí francouzský soud zamítl žádost přeživších a pozůstalých o odškodnění. Nepodařilo se podle něj prokázat hrubou chybu ani úmysl žalovaných firem. Nejhorší poválečné námořní neštěstí v Evropě si vyžádalo 852 obětí.
Podle soudu v Nanterre na předměstí Paříže se žalobcům nepodařilo prokázat, že na neštěstí nesla vinu hrubá chyba či úmysl francouzské certifikační společnosti Bureau Veritas, která vydala lodi osvědčení o způsobilosti k plavbě, ani německé společnosti Meyer-Werft, která v 80. letech plavidlo vyrobila. Žaloba, k níž se připojilo 1116 lidí - přeživších a pozůstalých po obětech neštěstí - požadovala původně odškodnění ve výši celkem 40,8 milionu eur (přes miliardu korun).
Dnešní rozhodnutí soudu ukončilo letité soudní tahanice. Poprvé se žádost o odškodnění u francouzského soudu objevila již v roce 1996.
Trajekt Estonia, dlouhý téměř 160 metrů, v noci z 27. na 28. září 1994 vyplul navzdory nepříznivým podmínkám - vál silný vítr a na moři byly vysoké vlny. Během plavby se utrhla sklopná příď, která chránila vjezd do podpalubí, loď začala rychle nabírat vodu a během půlhodiny klesla jižně od finských břehů pod hladinu.
Z 989 lidí na palubě se jich podařilo zachránit jen 137. Mezi oběťmi byli občané 17 zemí, včetně více než 500 Švédů a kolem 290 Estonců. Těla většiny z nich zůstala uvězněna ve vraku na dně Baltského moře.
Mezinárodní vyšetřovací komise udala v roce 1997 jako příčinu katastrofy kombinaci špatné konstrukce plavidla s velmi nepříznivým počasím.
