Před půlstoletím, 4. září 1963, zemřel francouzský právník, diplomat a politik Robert Schuman. V 50. letech stál u zrodu Evropského společenství uhlí a oceli, jednoho z předchůdců současné Evropské unie. Schuman se tak do historie zapsal jako jeden z "otců" evropské integrace.
Robert Schuman se narodil 29. června 1886 v Lucemburku. Po první světové válce získal francouzské občanství a jeho další politická kariéra byla spojena právě s touto zemí. Už v roce 1919 byl Schuman zvolen do francouzského parlamentu, kde s přestávkou během války zasedal až do roku 1958. Po druhé světové válce byl ministrem financí, premiérem, ministrem zahraničí a spravedlnosti.
V čele francouzské diplomacie Schuman usiloval o sblížení své země s poraženým Německem. Spolu s francouzským ekonomem Jeanem Monnetem vypracoval a v květnu 1950 představil návrh na společnou kontrolu těžby uhlí a výroby oceli, tedy základních surovin zbrojního průmyslu.
K plánu, jenž nese Schumanovo jméno, se přihlásila kromě Francie a Německa také Itálie, Belgie, Lucembursko a Nizozemí. Těchto šest zemí v dubnu 1951 podepsalo smlouvu o založení Evropského společenství uhlí a oceli. Tato organizace, známá také jako Montánní unie, se posléze stala jádrem další evropské integrace.
Schuman, jenž v letech 1958 až 1960 zastával funkci předsedy Evropského parlamentu, neusiloval jen o hospodářskou spolupráci zemí starého kontinentu. Podporoval rovněž vytvoření společné evropské obranné politiky. Ve snaze o její prosazení však nebyl příliš úspěšný.
