Dva další portugalští ministři jsou připraveni následovat příklad ministrů financí zahraničí, kteří podali demisi. Odejít se chystá ministr sociálních věcí Pedro Mota Soares a ministryně zemědělství Assunção Cristasová.
Šéf diplomacie a předseda menší koaliční strany Sociálnědemokratický střed-Lidová strana (CDS-PP) Paulo Portas sice v úterý podal demisi, ale premiér Pedro Passos Coelho ji s ohledem na politickou stabilitu v zemi nepřijal. Bez případné podpory lidovců by totiž vláda přišla o většinu v parlamentu. Kabinet už v pondělí opustil ministr financí a architekt úsporných opatření Vítor Gaspar.
Kvůli nejistotě, jak se zápletka s demisemi vyřeší, oslabily portugalské dluhopisy i ceny akcií na místní burze. Akciový index PSI se propadl o více než šest procent a ztráty bank dosáhly více než deseti procent. Úroková sazba u desetiletých portugalských dluhopisů, která je ukazatelem důvěry investorů v zemi, pak stoupla na téměř osm procent, nejvýše od listopadu. Stále je však nižší, než byla ve stejnou dobu loni.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso v reakci na vývoj trhů vyzval Portugalsko, aby rychle obnovilo politickou stabilitu, protože jinak zemi hrozí vážné poškození počátečního ekonomického oživení.
"Počáteční reakce trhů jasně ukazuje na riziko, že finanční důvěryhodnost, kterou si Portugalsko v poslední době vybudovalo, může současná politická nestabilita ohrozit," uvedl Barroso. "Tato delikátní situace vyžaduje velký smysl pro odpovědnost od všech politických sil a vůdců."
Konec škrtající vlády?
Portasův Sociálnědemokratický střed-Lidová strana je menším koaličním partnerem Sociálnědemokratické strany (PSD) premiéra Passose Coelha. Odchod padesátiletého politika z vlády mohl ohrozit vládu, jež usiluje o fiskální ozdravení Portugalska. Země si před dvěma lety vyjednala pomoc 78 miliard eur (přes dva biliony korun).
Portas své rozhodnutí odstoupit zdůvodnil nesouhlasem se současnou politikou vlády a také s Passosovým výběrem Gasparovy nástupkyně. Novou ministryní financí se stala dosavadní náměstkyně pro státní pokladnu Maria Luís Albuquerqueová, která je stejně jako Gaspar zastánkyní tvrdých úsporných opatření.
Demise ministrů přicházejí v době, kdy se Portugalsko musí zavázat k dalším úsporám, aby dodrželo podmínky věřitelských institucí, tedy EU, Evropské centrální banky (ECB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF). Portugalsko se na jaře 2011 stalo po Řecku a Irsku třetí zemí eurozóny, která musela kvůli dluhové krizi požádat o zahraniční finanční pomoc.
Země dostala slíbeno celkem 78 miliard eur (téměř dva biliony korun). Portugalský záchranný program má skončit na jaře 2014.
Opozice přitom stále častěji požaduje předčasné volby. Na protest proti úsporné politice se v Portugalsku během posledních dvou let konaly čtyři generální stávky.
Podle údajů Eurostatu už portugalský HDP na hlavu klesl na 75 procent průměru EU. Země je tak na stejné úrovni jako Řecko nebo Slovensko. Česká republika dosahuje 79 procent průměru EU.
