Při rekonstrukci pařížské katedrály Notre-Dame poškozené požárem by mohla být užitečná vizualizace, kterou za pomoci vysoce přesných laserových měření interiéru i exteriéru chrámu vytvořil americký historik umění a fanoušek francouzských středověkých památek i moderních technologií Andrew Tallon. Píše o tom server architizer.com.
Vědec, jenž zemřel ve 49 letech loni v listopadu, z padesáti různých úhlů v katedrále měřil vzdálenosti mezi zdmi, pilíři, sochami a různými dalšími místy. Podobný postup použil v katedrále ve Washingtonu a v dalších zhruba 40 církevních památkách.
Jeho práci v dokumentu zaznamenal i magazín National Geographic. Podle něj sice Tallon nebyl první, kdo si uvědomil, že je možné použít laserové skenery k mapování gotické architektury, ale stal se prvním, kdo tato zařízení použil, aby pronikl do myšlení středověkých stavitelů.
"Každá budova se hýbe," připomněl Tallon v rozhovoru s National Geographic. Dodal, že tyto posuny umožňují odhalit původní plány a rozhodnutí, která museli stavitelé učinit, když stavba nepostupovala podle plánu. "Zmapování tohoto procesu vyžaduje přesná měření," uvedl vědec.
Výsledkem jeho úsilí byla podle deníku Le Parisien množina více než miliardy bodů, které byly poté na počítači vybarveny za pomoci sférických panoramatických snímků. Ty vědec ze stejného místa pořizoval zároveň s laserovými skeny. Vznikl tak trojrozměrný model katedrály, který s přesností na pět milimetrů zaznamenává i ty nejmenší detaily včetně nepatrných stavebních nepřesností.
"Když pracujete na středověkých budovách, máte pocit, že už nemůžete přijít s ničím novým, vše už bylo za ty roky prozkoumáno a popsáno," řekl Tallon dříve v rozhovoru pro National Geographic. Dodal, že proto sáhl k nejvyspělejším technologiím, aby získal nové odpovědi. A fungovalo to - Tallonova technika přinesla nové poznatky o původních stavitelích, včetně jejich neuvěřitelně profesionální práce, ale také chyb, píše časopis.
