Polsko bude přijímat pouze takové uprchlíky, kteří budou ochotni splynout s polskou společností. Ujistil o tom šéf polské diplomacie Grzegorz Schetyna v souvislosti s rozhodnutím ministrů vnitra Evropské unie o přerozdělení 120 tisíc uprchlíků. Varšava - na rozdíl od Prahy, Bratislavy, Budapešti a Bukurešti - nakonec proti kvótám nehlasovala, což vyvolalo ostrou kritiku polské opozice.
"Bude nám záležet na tom, abychom přijímali lidi, kteří se budou moci asimilovat, budou chtít žít v Polsku, budou chtít se stát Poláky," prohlásil Schetyna a ujistil, že příslušná procedura výběru uprchlíků je velice zevrubná, což skýtá i jisté záruky.
"Každá země rozhodne konkrétně o každém příjmení, o každé osobě. Samozřejmě pro to použijeme zpravodajské služby, veškeré možnosti státu. Zda si vybereme mladé lidi, zda také děti, sirotky ze Sýrie, to už bude na rozhodnutí úřadu pro uprchlíky," řekl ministr.
Varoval však před "opravdu špatně znějícími" argumenty, že by si katolické Polsko mělo z uprchlíků vybrat jen křesťany, případně jezídy či alavity. "Nelze dělit lidi podle víry, protože ani smrt si nevybírá. Všichni utekli ze Sýrie, aby si zachránili život a život svých blízkých. To je nutné uznat a podat jim ruku," uvedl.
Podle polského ministra by k řešení uprchlické krize mělo přispět i nadcházející Valné shromáždění OSN. To by se mělo zabývat i válkou v Sýrii a tím, aby nenásledovaly další obrovské vlny uprchlíků, jakož i zlepšením situace v uprchlických táborech v Sýrii a okolních zemích.
"(Uprchlická krize) musí být i záležitostí OSN. Ani bohatá či velice bohatá Evropa si sama neporadí. Nezvládneme to, jestli tuto migraci neomezíme, jestli nevyřešíme problémy, které vyvolaly toto drama na Blízkém východu. Musí být podpora OSN. Neumím si představit, že by nepřispěly bohaté země Perského zálivu," dodal.
