Evropská komise navrhla celoevropský rámec programů přesídlování uprchlíků ze třetích zemí do EU. Podobné programy, které mají pomoci snížit atraktivitu nelegálních migračních cest, už státy unie realizují. Podle komise ale lepší výsledky přinese jejich vyšší vzájemná spolupráce. Maximální počty přijímaných lidí a prioritní oblasti jejich původu by každý rok určily samy státy, počítat by navíc mohly i s finanční podporou z evropských peněz.
Anketa:
Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?
- Chystám se to udělat. 33%
- Ano, už jsem pomohl/a. 33%
- Ne. 33%
"Přesné číslo přesídlovaných osob bude každoročně rozhodnuto Radou, tedy členskými zeměmi. Samozřejmě na základě návrhu předloženého komisí, která při jeho tvorbě zohlední diskusi se státy. Členské země se budou moci svobodně rozhodnout, zda se budou chtít zúčastnit," řekl novinářům při představování návrhu eurokomisař pro vnitro Dimitris Avramopulos.
Evropská komise plánuje na podporu přesídlovacích programů poskytnout 10 tisíc eur (asi 270 tisíc Kč) za každou přijatou osobu. Finanční prostředky mají jít z unijního azylového, migračního a integračního fondu AMIF.
Součástí rámce jsou společná pravidla pro určení regionů, odkud přesídlování realizovat, ale také způsobu výběru osob vhodných pro přesídlení i důvodů, proč je z programu případně vyloučit.
V rámci programů přesídlování země EU osoby, které skutečně mají právo na mezinárodní ochranu, přebírají přímo například z uprchlických táborů. Podle dnešních údajů komise bylo zatím k 11. červenci takto přesídleno 8268 osob, převážně z Turecka, Libanonu a Jordánska, do dvou desítek zemí unie, včetně České republiky.
Do unie také v rámci jarní dohody mezi EU a Tureckem přicestovalo od dubna 800 syrských občanů z tureckých uprchlických táborů.
Sjednocení azylového řízení
Evropská komise rovněž navrhla sjednocení podoby azylového řízení napříč zeměmi Evropské unie. Jednotné by mělo být posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, její následná podoba a tedy také práva a povinnosti azylantů. Podle komise mají návrhy zjednodušit a zkrátit řízení, odradit žadatele od "azylové turistiky" a také zlepšit vyhlídky na jejich integraci.
Nové nařízení má zajistit zkrácení a zefektivnění procesu posuzování žádosti o azyl, kterou musí žadatel podat v prvním státě, kde se dostal na území EU. Běžně by mělo rozhodnutí padnout do půl roku, zjevně neopodstatněné žádosti by ale byly zamítány nejdéle do dvou měsíců.
Žadatelům budou přesněji definována jejich práva, ale také budou mít jednoznačnou povinnost s azylovými orgány spolupracovat.
Postihy za zneužívání systému, nespolupráci či cestu do jiné země mají být povinné a budou zahrnovat i odmítnutí žádosti jako zjevně neopodstatněné.
Sjednocena by měla být podoba následně udělené ochrany a práva a povinnosti z toho plynoucí. Ochrana by měla být vydávána jen na nezbytně nutnou dobu, budou existovat tresty za snahu opustit zemi azylu.
Účast na integračních programech bude moci být povinná a bude možné účastí v nich podmínit přístup k některým druhům sociální pomoci.
Komise chce také vytvořit takové podmínky, aby se azylanti nesnažili dostat do jiných zemí EU. Státům například umožní určit jim místo pobytu, povinnost se pravidelně hlásit a místo peněz dávat jinou, třeba materiální, podporu. Zároveň by ovšem měli mít lidé těšící se v unii mezinárodní ochraně možnost už za půl roku začít pracovat.