Z turecké části Kypru přichází stále mnoho běženců do řecké části tohoto ostrova, která je v rámci EU zemí s nejvíce migranty na počet obyvatel. V milionové Kyperské republice (řecké části Kypru) žije asi deset tisíc migrantů, jejichž status není vyjasněn, uvedla DPA. Uprchlická centra na ostrově jsou podle ní plná.
Podle kyperských médií migranti z Turecka přicházejí do Severokyperské turecké republiky a z ní ilegálně pokračují do řecké části ostrova. Další připlouvají přes moře z Turecka či Libanonu. Libanonské pobřeží je vzdáleno asi 170 kilometrů a turecké jen 70 kilometrů, uvedla DPA. Podle ní pašeráci inkasují od běženců na osobu asi dva tisíce eur (zhruba 52 tisíc Kč).
V řecké části Kypru nyní evidují přes osm tisíc žádostí o azyl. Podle šéfky místní organizace pro migranty Coriny Drusiotisové trvá vyřízení žádosti včetně odvolacího procesu tři až pět let. Se zpracováním žádostí pomáhají i úředníci a překladatelé vyslaní unijní azylovou agenturou (EASO), EU rovněž vyčlenila pro řeckou část Kypru na pomoc se zvládáním migrace na 40 milionů eur (asi miliarda Kč) na léta 2014-2020.
Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy Turecko vyslalo do severní části ostrova vojáky v reakci na pokus nacionalistických kyperských Řeků o převrat. Na severu ostrova posléze vznikla Severokyperská turecká republika, kterou ale uznává jen Turecko, a v jižní části funguje mezinárodně uznávaná Kyperská republika. Ta je od roku 2004 členem EU.
