Týden po Němcích se dnes k volebním urnám vydají také další německy hovořící sousedé. Rakušané, zvyklí na vlády velké koalice, však hlavní kontury politické mapy své země nejspíš zásadně nepřekreslí ani na příštích pět let.
Obě vládní strany, Sociálnědemokratická strana Rakouska (SPÖ) a Rakouská lidová strana (ÖVP), by měly získat dohromady kolem 50 procent hlasů a nadpoloviční většinu mandátů v parlamentu. O většinu v rakouské Národní radě by mohly strany velké koalice socialistů a konzervativců přijít snad jen v případě, že by se do parlamentu dostalo víc než pět subjektů.
Podle průzkumů z posledních týdnů by měla volební vítězství obhájit SPÖ kancléře Wernera Faymanna. Průzkumy jí přisuzují nejméně tříprocentní náskok před lidovci. Obě vládní strany by sice zdánlivě mohly těžit z prosperity blahobytného Rakouska v době krize, ale na druhou stranu jim škodí řada korupčních afér.
Šéf ÖVP a ministr zahraničí Michael Spindelegger v rakouském tisku schytal kritiku i od svého někdejšího českého protějšku Karla Schwarzenberga, který mu vytkl, že je příliš zaneprázdněn vnitřní politikou a málo se stará o tu zahraniční a evropskou.
Rakouské diplomacie se nakonec zastal i premiér Faymann, který stejně jako Spindelegger Schwarzenbergovi vytkl jeho údajné podřimování na zasedáních v Bruselu.
Socialisté svou volební kampaň zaměřili na témata sociální spravedlnosti, což bylo podle pozorovatelů sice nezáživné, ale k udržení kmenových voličů to zřejmě bude stačit. Ústředním tématem byly daně. SPÖ chce daňově ulehčit všem lidem, kteří měsíčně vydělávají do 4000 eur (103 tisíc korun), a zároveň zvýšit daně milionářům. ÖVP hodlá snížit daňové břemeno střednímu stavu a zejména rodinám.
Zelení se snažili profilovat jako jediná strana, která se nenamočila do žádných korupčních skandálů. Průzkumy jim přisuzují až 15 procent hlasů, což je o pět procent víc než v posledních volbách v roce 2008. Pravicově populistická Svobodná strana Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho však má naději přinejmenším na podobné posílení a zisk kolem 20 procent hlasů.
Souboj o třetí místo, který vyhlásila šéfka Zelených Eva Glawischnigová, je tak, zdá se, předem rozhodnut ve prospěch tradičně silných pravicových populistů. "Miluj bližního svého - to jsou pro mě naši Rakušané," usmíval se Strache vlídně z předvolebních plakátů.
Svobodní si mohou polepšit, přestože jim v poněkud zatuchlém rakouském politickém rybníku přece jen vyrostla nová konkurence v podobě euroskeptické formace Team Stronach. V debatách a rozhovorech její šéf, 81letý rakousko-kanadský podnikatel Frank Stronach, vynikal především poněkud neuspořádanými myšlenkami. Zcela vedle šlápl například návrhem na zavedení trestu smrti pro nájemné vrahy. Dvouciferný výsledek, který si Stronach vysnil, by tak byl překvapením. Průzkumy jeho týmu dávají naději na šest až devět procent hlasů.
Šanci těsně překonat čtyřprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu mají ještě populistický Svaz pro budoucnost Rakouska (BZÖ) a nová liberální strana Nové Rakousko (Neos) v čele se zakladatelem stavebního koncernu Strabag Hansem Peterem Haselsteinerem.
BZÖ má tradiční zázemí hlavně v jihorakouské spolkové zemi Korutany, kde ji v roce 2005 s dalšími odštěpenci od FPÖ zakládal už zesnulý hejtman Jörg Haider. I když strana mohla profitovat z věcného vystupování svého volebního lídra Josefa Buchera, jenž se snažil oslovit středové voliče, svůj senzační desetiprocentní zisk z předchozích voleb už BZÖ těžko zopakuje.
Pokud BZÖ i Neos do Národní rady neproklouznou, budou mít SPÖ a ÖVP většinu v parlamentu prakticky jistou i v případě, že nezískají 50 procent hlasů. Pokud naopak některá z těchto dvou stran uspěje, mohly by stávající vládní strany o svou většinu ještě přijít.
