Zakázat zakryté tváře na veřejnosti - o to usiluje lidová iniciativa v Ticinu, nejjižnějším a italsky hovořícím švýcarském kantonu (též Tessin, Tesin). Nápad má slušné šance, že ho schválí místní referendum plánované na 22. září.
Jedenašedesátiletý ticinský politik Giorgio Ghiringhelli má s iniciativami zaměřenými proti muslimským tradicím zkušenosti. Roku 2010 předal kantonálnímu parlamentu petici, v níž žádal zákaz islámského šátku a závoje na školách. Neuspěl.
O rok později v březnu ale zabodoval. Během jediného měsíce se jemu a jeho hnutí Guastafeste podařilo sehnat 12 tisíc podpisů (nutných bylo 10 tisíc) pod iniciativu, která žádá zákaz zahalování obličeje ve veřejných prostorách.
Iniciativu doplňuje dodatek, že žádnou osobu nelze kvůli jejímu pohlaví nutit, aby si zakryla tvář. Protože Ghiringhelli chce, aby se jím požadovaný zákaz stal součástí kantonální ústavy, budou o tom její obyvatelé hlasovat.
Ghiringhelli nezakrývá, že mu jde o burku (oči za mřížemi) nebo nikáb (oči ničím nezakryté). Proto se obecně hovoří o "zákazu burky". Je s tím ale v Ticinu nějaký problém? Kanton má 330 tisíc obyvatel, z čehož se jen pět tisíc hlásí k islámské víře.
A zakryté obličeje na veřejnosti? Kolik jich vůbec je? Podle švýcarských médií by na to stačily prsty jedné jediné ruky. Ghiringhelli to velmi dobře ví, ale to mu nevadí. Jde mu prý o "preventivní opatření". Inspiroval se Francií, kde úplné zahalení zapověděli v dubnu 2011.
Ghiringhelli, jehož podporuje část lokálních politiků, uvádí pro svou iniciativu tři důvody. Zaprvé má zabránit, aby v budoucnu u nich doma tímto způsobem muslimští muži ujařmovali své ženy, aby se k nim chovali jako k otrokyním. Zadruhé opatření pomůže tomu, aby se islámští fundamentalisté drželi od Ticina dál. Za třetí prý zákaz zahalování cílí na chuligány a randálisty z řad levicových aktivistů.
Posledně jmenovaného argumentu se chytila i ticinská vláda, která předtím obsah iniciativy odmítla. Jak to u lidových hlasování bývá, kantonální parlament vypracoval protinávrh, podle něhož se má zákaz zahalování jen začlenit do kantonálního zákona o veřejném pořádku.
Zvažované opatření by zvýšilo bezpečnost a ulehčilo práci policie při sportovních akcích nebo demonstracích, prohlásil šéf ticinského justičního a policejního departmentu Norman Gobbi. Jako pouhé nařízení může podle něj zákaz zahalování začít platit třeba hned. Existovaly by ovšem výjimky, třeba při různých náboženských akcích anebo speciální pracovní činnosti.
Že vůbec kantonální vláda vypracovala protinávrh, který má trochu zneutralizovat antimuslimskou komponentu Ghiringhelliho iniciativy, může mít taktické důvody. Je totiž dost dobře možné, že Ticinští zmiňovaný zákaz v referendu podpoří. Že jsou mnozí "antimuslimsky" naladěni, naznačila kdysi iniciativa o zákazu minaretů v alpské zemi. V Ticinu ji podpořilo 68 procent hlasujících.
Ghiringhelli má na své straně i druhou nesilnější politickou sílu v kantonu - Ligu Ticinců (Lega dei Ticinesi). Je označována za pravicově populistickou protestní partaj. Na politické scéně působí od roku 1991 a vedle odmítání vstupu Švýcarska do EU prosazuje i přísnou azylovou politiku.
Ani když občané Ghiringhelliho iniciativu většinově podpoří, není ještě vyhráno. Musí překonat ještě jednu překážku. Spolkový justiční úřad musí posoudit, zda je kantonální "zákaz burky" konformní se zákony konfederace.
V každém případě by Ghiringhelliho akce byla národní premiérou. A určitě by opět vyvolala velké debaty široko daleko. Kanton, jenž je rozlohou jen šestkrát větší než Praha, by připoutal pozornost světa.
