Rakouská vláda, která vzejde z nedělních předčasných parlamentních voleb, se bude snažit prohloubit vztahy se státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko), aby spolu s nimi získala větší vliv na rozhodování v Evropské unii. V rozhovoru s ČTK to řekl ředitel Diplomatické akademie ve Vídni a bývalý velvyslanec v Británii a Rusku Emil Brix. Sbližování se čtveřicí postkomunistických zemí podle něj ovšem jistě vyvolá odpor u rakouské veřejnosti i převážně liberálních médií. Vztahy Rakouska s Českem bude podle Brixe nadále komplikovat i odlišný postoj zemí k jaderné energetice.
"Velký krok směrem k členství ve visegrádské čtyřce teď není na obzoru," řekl Brix. Zároveň je ale podle něj vysoce pravděpodobné, že nová rakouská vláda - ať už bude vypadat jakkoli - bude usilovat o užší vztahy s Českem, Maďarskem, Polskem a Slovenskem. "Získali bychom tak větší vliv pro náš region v rámci Evropské unie," zdůraznil diplomat. Vzhledem k nejistotě kolem toho, jak bude EU vypadat po brexitu či jak se vyvine eurozóna bez společné hospodářské politiky, je podle diplomata na prosazování vlivu střední Evropy ideální příležitost.
Minulá vláda kancléře Sebastiana Kurze, kterou tvořila Rakouská lidová strana (ÖVP) a nacionalistická a protiimigrační Svobodná strana Rakouska (FPÖ), podle Brixe už první kroky ke sblížení s V4 podnikla. Bývalý kancléř totiž pochopil, že Rakousko nemá v EU "žádné trvalé spojence". Ke škodě věci se podle Brixe ale tématu chopila FPÖ, a vyvolala tak odmítavou reakci u opozice i veřejnosti. Převážně liberální rakouská média podle Brixe odmítala, aby se Rakousko "paktovalo s těmi, kdo nerozumí demokracii". Kritika přitom mířila hlavně na adresu Maďarska a Polska, zdůraznil diplomat.
"Mentální problém", který bude muset nová rakouská vláda překonat při pokusech o sbližování s nejbližšími sousedy včetně Česka, je "imperiální" přezíravost, se kterou Vídeň podle bývalého velvyslance Brixe i po stu letech jedná se státy bývalé habsburské monarchie. "Také v Praze nebo Lublani stále panuje obava, že Rakousko chce ve vzájemném vztahu dominovat," jmenoval Brix další překážku prohloubení politické spolupráce. Dalším problémem je podle něj i to, že Polsko nemá na spolupráci Visegrádu s Rakouskem příliš velký zájem.
Vztahy s Českem podle ředitele akademie, která je považována za nejstarší diplomatickou školu na světě, bude i nadále kalit otázka jaderné energetiky. "A to především, pokud se zelení stanou součástí nové spolkové vlády," zdůraznil. Zároveň nevyloučil, že by se právě vláda s účastí zelených a liberální strany NEOS mohla pokusit "překročit svůj vlastní stín" a dosáhnout se sousedy v otázce jaderné energetiky smíru.
Za předpokladu, že se stane kancléřem opět Sebastian Kurz, jak vyplývá z průzkumů veřejného mínění, bude podle Brixe pokračovat "aktivnější, avšak mnohem kritičtější evropská politika". Bývalý kancléř během osmnácti měsíců u moci usiloval o větší subsidiaritu, tedy prohloubení spolupráci v EU v oblastech, jako je bezpečnost, obrana či konkurenceschopnost, a o menší zásahy Bruselu "do všech otázek, které lze řešit regionálně".
Větší změny nečeká bývalý velvyslanec v Moskvě od nové vlády ani v politice vůči Rusku. Tomu podle něj záleží na dobrých vztazích s Rakouskem, neboť jej vnímá jako důležitého hráče v utváření politiky EU vůči Moskvě. "I budoucí vláda bude chtít hrát roli mostu mezi EU a Ruskem," myslí si rakouský diplomat.
V končícím předvolebním boji ale podle Brixe zahraniční politika jednotlivých stran nehrála prakticky žádnou roli. "Měl jsem dojem, že jsme se stali ostrovem," postěžoval si ředitel vídeňské Diplomatické akademie. Strany podle něj ale o zahraniční politice nehovoří záměrně. "Když se podíváte na průzkumy, tak není zahraniční politika pro obyvatele vůbec důležitým tématem," vysvětlil.