Rakousko chce přispět ke snížení napětí mezi členskými státy EU z její západní a východní části. Po setkání s předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim to v Bruselu řekl nový rakouský kancléř Sebastian Kurz. Itala Tajaniho podle agentury APA také ujistil, že bude s Římem konzultovat každý krok, který se bude týkat plánovaného nabídnutí rakouského pasu německy mluvícím obyvatelům italského regionu Jižní Tyrolsko.
"Chceme přispět k tomu, abychom opět snížili napětí v EU, které vzniklo mezi Východem a Západem," uvedl 31letý Kurz, který se stal v pondělí nejmladším kancléřem v dějinách Rakouska. Krizovým tématem je podle něj v současnosti mimo jiné migrace.
Nová rakouská vláda, kterou Kurzova Rakouská lidová strana (ÖVP) vytvořila s protiimigrační a protiislámskou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ), má ve srovnání s předchozí vládou velké koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců v otázce migrace mnohem blíže ke státům takzvané visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko). Vládní program avizuje řadu restriktivních opatření v migrační a azylové politice.
Kurz několikrát jasně uvedl, že jeho vláda bude proevropská. Právě kvůli tomu vedla jeho první zahraniční cesta ve funkci do Bruselu. Už v úterý se setkal s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem a předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Například nová ministryně zahraničí Karin Kneisslová, kterou do vlády nominovala FPÖ, ale podle listu Kurier na první zahraniční návštěvu vyrazí na opačnou stranu. V lednu by měla navštívit nejprve Slovensko a pak Maďarsko.
Během dnešního setkání Kurz s předsedou europarlamentu Tajanim hovořil také o napětí, které vyvolal mezi Rakouskem a Itálií jeden z bodů programu nového kabinetu. ÖVP a FPÖ se během koaličních jednání totiž dohodly, že nabídnou rakouské občanství německy a ladinsky hovořícím obyvatelům Jižního Tyrolska, který je součástí italského autonomního regionu Tridentsko-Horní Adiže. Hornatá oblast před první světovou válkou patřila Rakousku-Uhersku. Němčinu za svou mateřštinu v Jižním Tyrolsku označilo v roce 2011 70 procent lidí, románský jazyk ladinštinu čtyři procenta.
Plán nové rakouské vlády vyvolal na italské straně pobouření. Kurz ale dnes Tajaniho ujistil, že jakékoli kroky v této oblasti bude Vídeň činit po důkladné konzultaci s Římem. "Osobně tomuto mladému spolkovému kancléři velmi důvěřuji a věřím, že s jeho pomocí Evropa učiní velké kroky kupředu," uvedl po schůzce Tajani. Kurze pozval na zasedání parlamentu ve Štrasburku.
