Rakouští odpůrci jaderné elektrárny Temelín začali blokovat hraniční přechody do Česka. V pátek krátce po 14.00 zatarasili přechod mezi Rakouskem a Českem ve Wullowitzu/Dolním Dvořišti. Dalších šest jihočeských a dva jihomoravské přechody zablokovali ve 14.30 a 15.00. Akce skončila krátce po 16 hodině. Doprava na třech přechodech stála 1,5 hodiny, na dalších šesti trvala blokáda hodinu.
Tentokrát však kritika aktivistů směřuje i na stranu rakouské vlády. Protitemelínští aktivisté ji vyzývají, aby urychleně podala mezinárodněprávní žalobu proti České republice kvůli údajnému porušení dohod z Melku. Rakouský tisk považuje protesty za přehnané.
Aktivisté: Akce budeme rozšiřovat
Organizátoři blokád česko-rakouských hranic zároveň se zahájením protestů na hranicích vydali prohlášení, v němž zdůrazňují, že budou ve svých akcích pokračovat tak dlouho, dokud rakouská vláda nepodá na Českou republiku mezinárodněprávní žalobu, a dokonce že budou dosavadní rozsah protestů dále rozšiřovat.
"Je zřejmé, že Česká republika musí být ke splnění svých závazků z melkských dohod donucena rozsudkem mezinárodního soudu," uvádějí aktivisté ze skupiny protijaderných aktivistů Atomstopp-Oberösterreich. "Jen úplným a okamžitým odstraněním všech otevřených bezpečnostních otázek může být bezpečnostní riziko Temelína zmírněno."
"Rakouská spolková vláda má řešení ve svých rukou: čím dříve bude žaloba pro porušení dohod z Melku podána, tím dříve budou hraniční blokády ukončeny. Pokud ale bude vláda nadále jen možnost podání žaloby zkoumat, budeme i nadále hraniční přechody blokovat, a to na ještě větším počtu míst než dnes a po delší dobu než dnes," zdůraznili rakouští odpůrci Temelína.
Ve Wullowitzu protestuje několik aktivistů z hornorakouského sdružení Atomstopp. Cestu k rakouské celnici přehradili jedním osobním a jedním nákladním autem. Před nimi rozvinuli transparent Stop Temelin. Doprava je zatím bez větších problémů.
Hromadná blokáda
Zablokováno je devět z celkem 16 přechodů mezi oběma státy. Všechny budou neprůjezdné do 16.00 SELČ. Na třech místech - Gmünd/České Velenice, Grametten/Nová Bystřice a Fratres/Slavonice přehradili demonstranti silnici už ve 14.30 SELČ. Aktivisté původně chtěli zablokovat i hraniční přechod Pyhrabruck/Nové Hrady, podle informací k němu ale nepřišli žádní aktivisté.
V 15.00 SELČ začala demonstrace na zbylých jihočeských přechodech Schöneben/Zadní Zvonková, Guglwald/Přední Výtoň a Weigetschlag/Studánky. Z devíti jihočeských přechodů zůstane průjezdný jen přejezd v Halámkách/Gmünd-Nagelberg.
Na jihu Moravy aktivisté zatarasili v 15.00 SELČ přechody Rheintal/Poštorná a Schratenberg/Valtice. Oba patří k méně využívaným. Frekventované přechody Drasenhofen/Mikulov a Klein Haugsdorf/Hatě budou volné.
Jihočeská policie řidiče nabádá, aby po dobu blokád jeli přes Halámky nebo na hranicích počkali, až se demonstranti rozejdou. Cizinecká policie posílila služby, aby čekající vozidla odbavila po uvolnění hranic co nejrychleji.
Premiér Mirek Topolánek (ODS) novinářům řekl, že blokády hranic považuje za porušení volného pohybu osob. Dodal, že česká vláda přesto projevuje "vrcholnou trpělivost" a nechystá právní kroky. Zdůraznil, že Česko bude nadále informovat Rakousko o otázkách jaderné bezpečnosti Temelína, jak se obě strany dohodly v dohodě z Melku.
Rakouský tisk mírní vášně
Tématu Temelín se věnuje i páteční rakouský tisk. O rozruchu kolem české jaderné elektrárny však mnozí komentátoři píšou jako o zveličelém problému a požadavky na žalobu proti Česku považují za sotva realizovatelné. "Dohoda z Melku dává Rakousku určitou možnost mluvit do otázek týkajících se bezpečnosti jaderného reaktoru, což je jistý zásah do suverénních práv (českého) státu. V dohodě ale nestojí nic o tom, co je nám ze všech stran v politických prohlášeních mezi řádky podsouváno: totiž že Rakousko má možnost dát neoblíbenou elektrárnu zavřít. Ne, nemá, vídeňská vláda to nemůže, a ani nechce udělat," píše například Der Standard.
Die Presse tvrdí, že řízení u Evropského soudního dvora není možné, protože dohoda z Melku není součástí smlouvy o přistoupení ČR k EU. Podle deníku by případná žaloba musela putovat spíše k mezinárodnímu soudu v Haagu. Pro to by však musely být splněny dva předpoklady: Rakousko by muselo oficiálně konstatovat, že česká strana neodstranila bezpečnostní nedostatky, vyjmenované v dohodě, což dosud neučinilo ani rakouské ministerstvo životního prostředí. Pokud by ani po výzvě Rakouska Praha nereagovala, muselo by Rakousko požádat Českou republiku o souhlas s předložením sporu haagskému soudu. V případě, že by s tím Praha souhlasila, mohl by se proces konat.
Porouchaný Temelín
Tento týden Temelín "zazlobil" hned dvakrát. Ve středu vyřadil elektrárnu na několik hodin z provozu výpadek jednoho z cirkulačních čerpadel chladící vody v nejaderné části. Příčinou byla signalizace zvýšené vlhkosti v motoru čerpadla. O den později selhalo čerpadlo prvního jaderného bloku elektrárny - jedno ze čtyř hlavních cirkulačních čerpadel. Příčinou výpadku byl chybný signál, který vyslaly přístroje elektrické ochrany na čerpadle. Čerpadlo přivádí chladící vodu od reaktoru do parogenerátoru. Od čtvrteční půlnoci už elektrárna opět vyrábí elektřinu v obou svých blocích.
Krátce před čtvrteční poruchou přitom vláda prohlásila, že elektrárna je bezpečná, a ukončila činnost speciální komise, která zkoumala vliv Temelína na životní prostředí.
Rakousko je závislé na dovozu energie
Rakousko je dnes ve špičkách závislé na dovozu elektrické energie. Záporné saldo, tedy rozdíl mezi dovozem a vývozem elektřiny, představuje ročně téměř sedm terawatthodin, což odpovídá přibližně 12 procentům spotřeby elektrické energie v Rakousku. Ve srovnání s rokem 1990 jde téměř o trojnásobek. Vyplývá to z údajů, které zveřejňuje rakouský energetický regulační úřad E-control.
Z Česka odešlo směrem k jižním sousedům podle údajů společnosti ČEPS, která provozuje tuzemskou elektrickou přenosovou soustavu, v loňském roce zhruba šest terawatthodin elektřiny. Do Rakouska však přes území České republiky proudí především elektřina z polských elektráren, Česko tak vlastně funguje jen jako tranzitní země.
Podle údajů rakouského regulátora vyrábí země přes 59 procent elektřiny ve vodních elektrárnách, zhruba 30 procent v tepelných elektrárnách a zbytek z dalších obnovitelných zdrojů, například ve větrných a slunečních elektrárnách. Složení rakouského energetického mixu považují někteří energetici za nekoncepční. "Spotřebovali jsme všechny elektrárenské rezervy, které jsme v minulosti vybudovali," uvedl pro rakouský tisk loni v září generální ředitel firmy Energie Oberösterreich Leopold Windtner.
Problémy s nedostatkem elektřiny souvisejí v Rakousku hlavně s nedostatkem vody na hlavních tocích v zimních a letních měsících. Ve srovnání s Českou republikou má Rakousko vyšší spotřebu elektřiny na obyvatele. Zatímco na průměrného Čecha připadá roční spotřeba zhruba 5300 kilowatthodin, v Rakousku to je podle posledních údajů Eurostatu 6900 kWh.
Foto: ČTK
