Řecký prezident Karolos Papulias pozval na neděli stranické vůdce k poslednímu pokusu dosáhnout dohody o sestavení koaličního kabinetu. Pokud neuspěje, musejí být vypsány nové volby. Radikální levicová strana SYRIZA ale krátce poté oznámila, že do nedělního jednání půjde z nezměněné pozice. Pozváním šéfů stran, které se před týdnem dostaly do parlamentu, prezident reagoval na sobotní rozhodnutí vůdce řeckých socialistů (PASOK) Evangelose Venizelose, který mu vrátil mandát k sestavení nové vlády, když ani on neuspěl v rozhovorech s potenciálními koaličními partnery.
Úřad hlavy státu podle agentury AFP upřesnil, že se prezident nejdříve setká v 11 hodin se šéfy tří stran, které ve volbách, jež skončily v podstatě patem, dostaly nejvíce hlasů. Kromě PASOK jde o konzervativní Novou demokracii (ND) a radikální stranu SYRIZA, která skončila ve volbách jako druhá. Následně se Papulias jednotlivě sejde se šéfy čtyř dalších stran, které se dostaly do parlamentu.
Mluvčí levicových radikálů ale po oznámení prezidentského úřadu o nedělních jednáních zopakoval, že SYRIZA se nebude podílet na žádné koaliční vládě, která by měla za úkol zmírnit rozpočtové škrty za podmínky udržení zadluženého Řecka v eurozóně. Vzhledem k tomuto potvrzenému neústupnému stanovisku se zdají být další předčasné volby neodvratné.
Venizelos byl už třetím nejvyšším představitelem některé z řeckých stran, které se pokoušely najít koaličního partnera poté, co volby minulou neděli nedaly žádné ze stran dostatečný počet hlasů k sestavení vlády.
Od dvou do té doby hlavních stran - PASOK a ND - se odklonili voliči rozčilení způsobem, jakým se jejich političtí představitelé pokoušejí zvládnout vážnou finanční krizi. Oleje do ohně voličského hněvu přilily i dva roky tvrdých úsporných opatření zaváděných v zemi výměnou za miliardy eur mezinárodních záchranných půjček.
Možnost vypsání nových voleb, která je v Řecku čím dál tím pravděpodobnější, vyvolala v posledních dnech poprask na finančních trzích jak v Řecku, tak napříč Evropou. Tady je za zvláště ohrožující považována možnost, že Řecko opustí eurozónu. V pátek, kdy politici přiznali, že nedokážou sestavit vládu, se euro propadlo na nejnižší úroveň vůči dolaru od letošního ledna.
Řecko čelí několik let trvající hospodářské krizi provázené neustálým propadem ekonomiky. Na kolena zemi dostala neschopnost splácet zahraniční dluhy, které dosáhly 160 procent hrubého domácího produktu. Nezaměstnanost se přibližuje 22 procentům.
Nedělních voleb se nezúčastnilo 35 procent voličů. Mezi nimi je i mnoho mladých lidí, kteří při padesátiprocentní nezaměstnanosti mezi osobami mladšími 25 let hledají zaměstnání v zahraničí a zemi opouštějí. Hlasování také přivedlo do parlamentu neonacisty ze Zlatého úsvitu, kteří dostali skoro sedm procent hlasů. Podle serveru listu To Vima extremisty volila polovina policistů, kteří hlasovali ve vyhrazených volebních obvodech.
