Spojené státy a evropské země předloží v pátek v Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce podporující nezávislost srbské provincie Kosovo. Dohromady budou mít dost hlasů k přijetí rezoluce, pokud ovšem Rusko nevyužije právo veta. Uvedl to v noci na pátek americký velvyslanec při OSN Zalmay Khalilzad.
"Většina členů rady podporuje Ahtisaariho plán (na udělení nezávislosti Kosovu pod mezinárodním dohledem). Myslím, že budeme mít dost hlasů, abychom jej prosadili, pokud nezazní ruské veto," řekl Khalilzad.
K přijetí rezoluce je zapotřebí souhlas nejméně devíti z 15 členů RB OSN, nebude-li návrh vetovat některý z pěti stálých členů rady (Británie, Čína, Francie, Rusko a USA). Podle amerického diplomata návrh podpoří deset či jedenáct hlasů.
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin ještě dříve dal najevo, že Moskva se nemíní práva veta vzdát. Vzhledem k nesmiřitelným rozporům v pohledu na budoucnost Kosova si Moskva chce ponechat všechny možnosti vůči návrhu, který vehementně odmítá Srbsko.
Čurkin však vysloveně uplatněním veta nepohrozil. Západní diplomaté proto předpokládají, že ruští partneři budou při jednáních za zavřenými dveřmi pružnější než při veřejných vystoupeních. Khalizad připustil, že klíčová otázka zní, zda se při hlasování Rusové zdrží, anebo zda budou návrh vetovat. "Mají opravdu problém se zmínkou o nezávislosti," připustil americký diplomat.
Návrh rezoluce se opírá o třináctibodový pracovní návrh, vypracovaný americkými a evropskými diplomaty minulý týden. Ruský protinávrh však vytýká, že se dosud neuplatňují přísliby dané srbské menšině v Kosovu, a vybízí k dalším jednáním. Čínský zástupce v radě deklaroval ochotu "pracovat konstruktivně, aby se nalezlo kompromisní řešení".
Khalilzad naopak argumentoval potřebou rychle vyřešit kosovskou otázku, protože jinak kosovští Albánci, tvořící skoro 90 procent místní populace, vyhlásí nezávislost jednostranně, a to by znamenalo další velké komplikace.
Kosovo je formálně součástí Srbska, ale fakticky se nalézá pod správou OSN od roku 1999, kdy nálety NATO donutily Bělehrad ukončit tažení proti albánským povstalcům a stáhnout srbské jednotky z provincie, kde si dvouleté boje vyžádaly na 10 tisíc mrtvých.
Více než roční jednání mezi Bělehradem a Prištinou za zprostředkování zmocněnce OSN Marttiho Ahtisaariho nevedly k dohodě. Zatímco kosovští Albánci požadují jedině nezávislost, Srbsko se odmítá zcela vzdát historické kolébky své státnosti a je ochotno provincii poskytnout rozsáhlou autonomii, což odmítají zase Albánci. Ahtisaari nakonec navrhl udělit Kosovu nezávislost, zprvu omezenou mezinárodním dohledem, jako jediné životaschopné řešení, ale Srbsko plán odmítá a s ním jeho ruský spojenec. V Bělehradě se navíc od lednových voleb nepodařilo sestavit novou vládu a politická krize hrozí dalšími volbami.
Panamský velvyslanec při OSN Ricardo Arias, jehož země rovněž zasedá v RB OSN, navrhl, aby rada přijala Ahtisaariho plán, ale odložila jeho uplatnění o šest měsíců. Ty by se využily k dalším jednáním mezi oběma stranami. Podle Čurkina panamský návrh vychází vstříc Rusku, které by však nestanovilo časové limity pro další jednání.
To však podle francouzského velvyslance nemá smysl. "Bohužel, postoje obou stran jsou nesmiřitelné a není čas změnit to, což bohužel nelze obejít," prohlásil Jean-Marc de La Sabličre.
Foto: ČTK
