Co to do té Ségolène Royalové vjelo? ptají se Francouzi. Loni poražená prezidentská kandidátka Socialistické strany (PS) rozčeřila hladinu už minulý týden, kdy do ovzduší radosti nad vysvobozením kolumbijské političky Ingrid Betancourtové, napůl Francouzky, z rukou levičácké gerily vypustila pohrdavý komentář na adresu snah prezidenta Nicolase Sarkozyho k vysvobození přispět.
Teď se televizi svěřila s domněnkou, že nedávné vloupání do jejího bytu souvisí s její kritikou na adresu "Sarkozyho klanu", který se podle ní zmocňuje Francie.
Z pravice na ni teď prší útoky jeden řezavější než druhý a levice těžko hledá způsob, jak ji obhájit, pokud ji obhájit chce. Celkově však převládá názor, že její "úlety" nejsou vůbec nedomyšlené, ale že jde o součást taktiky, která jí má pomoci v politické kariéře ve chvíli, kdy jsou její akcie na sestupu.
"Je to podivná shoda," řekla v úterý televizi Royalová ke vloupání do svého bytu den poté, co hovořila o "Sarkozyho klanu". Z bytu se údajně nic cenného neztratilo a nic nebylo poničeno, ale "návštěvníci" si dali záležet, aby majitelka viděla, že tam někdo byl. Bylo to přitom už třetí takové vloupání za poslední dva roky. Pachatelé prý mimo jiné položili na postel roztržený protokol sepsaný na policii po prvním vloupání, o němž se nic nezjistilo.
Dnes Royalová v rozhlasové stanici RTL řekla, že je "nepochybně buď sledována, nebo odposlouchávána", a "návštěvy" ve svém bytě označila za politickou záležitost.
Svá prohlášení ovšem ničím nepodepřela a silně tak nahrála svým pravicovým protivníkům. "Paní Royalová ztrácí sebekontrolu," řekl premiér François Fillon. Podle předsedy Poslanecké sněmovny Bernarda Accoyera Royalová "necouvne před ničím, aby existovala", státní ministryně pro rodinu Nadine Moranová prohlásila, že útoky Royalové "dosáhly úrovně popelnice" a že socialistka "si spletla cestu, protože kanály se do Elysejského paláce nedostane".
Právě ten je konečným cílem Royalové, která ještě svoji loňskou porážku nestrávila, ale vyvodila si z ní poučení, že dosažení lepšího výsledku v příštích volbách v roce 2012 předpokládá na prvním místě bezpečné ovládnutí vlastní strany. O tom se bude rozhodovat na jejím podzimním sjezdu v Remeši. Royalová tam chce kandidovat na místo prvního tajemníka PS.
Právě do tohoto rámce zasazují francouzští komentátoři její polemické výroky z poslední doby. Ať už se o ní mluví jakkoli, zajišťují jí neustálou pozornost sdělovacích prostředků a umožňují jí stavět se do role jediné skutečné odpůrkyně Sarkozyho, na což může být část základny socialistů citlivá. Stejně tak jí nemusí být proti mysli ani lavina útoků, kterým je vystavena - měla vždy sklon vystupovat v roli jakési mučednice, "Jany z Arku", a tyto kritiky jí k tomu dávají novou příležitost.
List Le Figaro dnes o celé záležitosti psal pod titulkem "Ségolène Royalová aneb strategie provokace", Le Parisien volil titulek "Royalová, provokatérka a oběť".
Prvně jmenovaný deník také napsal, že nynější aféra by mohla usnadnit úlohu bývalé ministryně Martine Aubryové a pařížského starosty Bertranda Delanoëa, kteří také usilují o post prvního tajemníka socialistů. Oba jí už teď co do obliby mezi voličstvem socialistů šlapou na paty a Royalové hrozí, že bude jen "jednou" z možných kandidátů, ne kandidátkou s "nezpochybnitelným nárokem" na vedení strany.
Představitelé Socialistické strany v této aféře Royalovou podpořili, ale spíš na půl úst, ať už proto, že se jim její slova zdají těžko obhajitelná, nebo proto, že nechtějí přispívat k tomu, aby byla v centru pozornosti.
"Mlčení stoupenců Ségolène Royalové je výmluvné," napsal dnes umírněně levicový deník Libération. Upozornil zároveň, že námětů ke kritice skýtá Sarkozyho vládnutí dost, ale že opozici vůči němu nelze stavět na "úletech".
Foto: Lucie Pařízková, Reuters, archiv
