Místopředseda srbské vlády Ivica Dačić dnes prohlásil, že rozdělení Kosova je jediný realistický způsob, jak spory kolem tohoto území vyřešit. Je to poprvé, co tak vysoký srbský představitel podobnou možnost připustil a naznačil tak změnu postoje Bělehradu, který odmítal nezávislost Kosova.
"Kompromis by spočíval ve vytvoření demarkační linie mezi územími, na nichž žijí Srbové, a územím, kde žijí Albánci," řekl Dačić v rozhovoru pro bělehradskou rozhlasovou a televizní stanici B92. "To je možné řešení. Problémem je, že ostatní řešení nejsou realistická," dodal. Srbsko podle jeho slov věří, že Kosovo musí zůstat integrální součástí Srbska, a je těžké si představit, že by to bylo možné v blízké budoucnosti s výjimkou případu, že by k tomu došlo cestou ozbrojeného konfliktu.
Už o uplynulém víkendu se Dačič vyjádřil v témže duchu pro kosovský list Zeri: "Tato myšlenka se sice nelíbí ani Bělehradu, ani Prištině, ale jako politický realista nevidím žádné jiné řešení než to, že části Kosova, kde žijí Srbové, zůstanou u Srbsko, zatímco albánské části se odštěpí."
Rozdělení bylo podle Dačiče mohlo být kompromisem, jenž by byl v zájmu Srbů i Albánců.
Jeden z členů nizozemské parlamentní delegace, která se nedávno sešla v Bělehradě se srbským prezidentem Borisem Tadičem, médiím potvrdil, že Bělehrad o možnosti rozdělení Kosova vážně uvažuje.
Naproti tomu kosovské úřady a mezinárodní společenství až dosud myšlenku rozdělení Kosova rezolutně odmítaly.
Srbsko se proti jednostrannému vyhlášení nezávislosti Kosova v roce 2008 rozhodně postavilo.
Oblast i nadále považuje za svou historickou provincii. Kosovo dosud uznalo 75 zemí v čele s USA a většinou států Evropské unie.
Na severu Kosova při hranicích se Srbskem žije asi 40 tisíc Srbů, kteří úřady v metropoli Prištině neuznávají. Dalších 80 tisíc Srbů, kteří mají k Prištině stejný vztah, žije v menších enklávách na jih od řeky Ibar.
