Slovensko
Rozpad EU je větším rizikem než její udržení, tvrdí Radičová

Případný rozpad Evropské unie, která se potýká s vážnými finančními problémy, je větším rizikem než její udržení. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekla slovenská premiérka Iveta Radičová, podle níž má EU šanci i tuto nepříznivou situaci ustát.

Eurozóna se tento týden shodla, že výrazně zvýší efektivitu záchranného fondu EFSF. Dohodla se s bankami na odpisech řeckých dluhů o přibližně 50 procent i na rekapitalizaci evropských bank.

"Jsem přesvědčena, že výrazně větším rizikem je rozpad (EU) než udržení. Že máme udělat maximum pro to, abychom právě v době krize nacházeli společná řešení a dohody, protože problémy jednotlivých zemí mají jen nadnárodní řešení," řekla Radičová, podle které je nyní důležité, aby se členské země unie dokázaly dohodnout a tuto dohodu realizovat. "Pokud nebude padat jedna vláda za druhou tváří v tvář sílícím sociálním nepokojům, potom má Evropa šanci na druhý dech," míní Radičová.

Podle dosluhující slovenské premiérky je očividné, že nyní panuje výrazný rozdíl mezi jižní a severní částí Evropy. "Že jsou jisté rozdíly mezi členskými zeměmi eurozóny a členskými zeměmi EU. Faktem zůstává, že 17 států má společnou měnu a zabezpečení stability společné měny je i pro ekonomický růst či stagnaci velmi důležité," upozornila Radičová, podle které se finanční krize v eurozóně přelila do ekonomické krize a má na svědomí stagnaci ekonomického růstu, což má vliv i na ČR.

Příběh dluhové smršti

Co nás čeká po finanční krizi? Skončí dluhová krize globální válkou? V rozhovorech Lukáše Kovandy se nad tím zamýšlejí tři desítky špičkových světových ekonomů.

Speciál můžete zakoupit v našem on-line obchodě SHOP.TYDEN.CZ

Podobný názor má také ministr financí Miroslav Kalousek. "Pro ČR a velkou většinu evropských zemí je to (rozpad EU) zásadní riziko," řekl Kalousek. Strukturální reformy jsou podle Kalouska důležité, ale jejich reálný dopad lze očekávat za tři až čtyři roky. EU by nyní měla upřít hlavní síly především na stabilizaci bankovního sektoru, na což má jen málo času.

Evropské banky totiž podle dohody musejí posílit kapitálovou přiměřenost. Bankám, které vlastní značné množství řeckých dluhopisů, navíc situaci zkomplikuje jejich padesátiprocentní znehodnocení. Kapitál evropských bank proto bude muset být posílen o několik stovek miliard eur. Banky ale mají podle Kalouska problém získat peníze na trzích a zadlužené vlády už nemají kapacitu jim pomoci.

Poslední možností je tak podle Kalouska evropský záchranný fond. "Eurozóna se dohodla o jeho navýšení i restrukturalizaci řeckého dluhu. Ale ta zásadní dohoda, kde se vezmou ty peníze a zejména jakým mechanismem dojde k rekapitalizaci privátních bank, ta prostě není a bude se hledat velmi obtížně," upozornil Kalousek, který předpokládá, že toto téma bude hlavním bodem listopadového setkání ministrů financí zemí EU. "Pevně doufám, že se nějaké řešení najde. Nicméně, že bych byl stoprocentním optimistou, že nalezneme takové řešení, které trhy uklidní a banky opět získají důvěru, to si upřímně řečeno moc nemyslím," podotkl Kalousek, podle kterého se finanční krize kvůli tomu může překlopit v "zásadní krizi hospodářskou".