Rumunský premiér Emil Boc podal se svou vládou pravého středu demisi. V čele nového kabinetu ho nahradí dosavadní šéf zpravodajských služeb Mihai Razvan Ungurean. Boc se tak zařadil k dalším evropským politikům, které smetla hospodářská krize a nespokojenost lidí s úspornými opatřeními.
"Nadešel okamžik pro důležitá politická rozhodnutí. Proto jsem se rozhodl, že se vzdám vládního mandátu," řekl dnes Boc, jehož Demokratická liberální strana vyhrála volby koncem roku 2008, ale její podpora se od prosince do února propadla z 21 na 15 procent. Boc chce prý přispět k uklidnění politické a sociální situace.
Prezident Traian Basescu rychle jmenoval dosavadního ministra spravedlnosti Catalina Predoiua dočasným premiérem, který má být ve funkci, než bude schválena vláda. Krátce na to jmenoval novým premiérem šéfa zpravodajských služeb Mihaie Razvana Ungureana a požádal ho o sestavení nového kabinetu. Ten musí do 60 dnů schválit parlament. Jinak by musel být rozpuštěn a konaly by se předčasné volby.
Ungureanu řekl, že jako premiér se bude zasazovat o "politickou a ekonomickou stabilitu Rumunska a o reformy.
"První prioritou nové vlády bude postupně obnovit koupěschopnost Rumunů, kteří zaplatili za makroekonomická stabilizační opatření. Nová vláda bude rovněž pokračovat v boji proti korupci," řekl třiačtyřicetiletý nominovaný premiér, který působil v letech 2004-2008 jako ministr zahraničí.
Ungureanu chce už v úterý zahájit konzultace se stranami dosavadní vládní koalice, aby mohl co nejrychleji sestavit novou vládu. Řekl, že bude jednat i s opozičními přestaviteli, kteří ale už vyloučili podporu novému kabinetu opírajícímu se o současnou koalici. Opoziční strany pád vlády uvítaly a vyzvaly také samotného prezidenta k odstoupení a k vypsání předčasných voleb.
"Je to vítězství těch, kdo demonstrovali v ulicích," řekl šéf opoziční liberální strany Crin Antonescu. "Nejzkorumpovanější, nejprolhanější a nejméně kompetentní vláda od pádu komunistického režimu v roce 1989," zhodnotil dosavadní kabinet.
Rumunsko v posledních týdnech zažilo vlnu protestů proti utahování opasků, k němuž vláda přistoupila poté, co v roce 2009 dostala od Mezinárodního měnového fondu, Evropské unie a Světové banky dvouletou půjčku ve výši 20 miliard eur (501 miliard korun). Kvůli půjčce vláda v Bukurešti musela přijmout úsporná opatření, v důsledku kterých mzdy ve veřejném sektoru klesly o čtvrtinu a stouply daně. Protivládní nálady v rumunské společnosti prohlubuje i korupce.
Šéf mise MMF v Bukurešti v reakci na pád Bocovy vlády agentuře Reuters řekl, že neočekává, že by se cokoliv měnilo na smlouvě o záchranné půjčce, ale je nutné, aby nová vláda pokračovala v reformách dohodnutých s MMF a Evropskou komisí.
Basescu byl zvolen prezidentem v roce 2004 a druhý mandát mu končí v roce 2014. Řádné parlamentní volby se měly v Rumunsku konat letos v listopadu.
