Obrana
Rusko sníží výdaje na armádu. Putin si chce udobřit USA i Evropu

Rusko v příštích pěti letech sníží výdaje na obranu pod tři procenta hrubého domácího produktu. Uvedl to podle agentury Reuters mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. V televizním interview také ujistil, že prezident Vladimir Putin má záměr zlepšit vztahy se Spojenými státy a Evropskou unií.

Sám prezident Vladimir Putin koncem loňského roku tvrdil, že vojenský rozpočet na letošní rok bude činit zhruba 2,8 bilionu rublů (jeden bilion korun), což podle Putina představuje 2,8 procenta HDP.

Západní odhady reálných ruských výdajů na obranu a zbrojení bývají vyšší. Například švédský Mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI) loni na jaře vydal zprávu o růstu světových výdajů na zbrojení v roce 2016, podle které nejvíce na armádu opět utratily Spojené státy následované Čínou a Ruskem. USA vydaly podle SIPRI 611 miliard dolarů (15 bilionů Kč podle tehdejšího kurzu), což představuje 3,3 procenta jejich HDP; Čína vydala 215 miliard dolarů (5,3 bilionu Kč dle tehdejšího kurzu), což představuje 1,9 procenta HDP a Rusko 69,2 miliard dolarů (1,7 bilionu Kč podle tehdejšího kurzu), tedy 5,3 procenta HDP.

Prezident Putin, který minulou neděli vyhrál prezidentské volby, a zajistil si tak setrvání v Kremlu po dalších šest let, již dříve prohlašoval, že výdaji na obranu "nezničí státní rozpočet", a proto se Rusko nezapojí do závodů ve zbrojení. Jeho předvolební kampaň ale vyvrcholila projevem s ukázkou nových ruských zbraní.

Vztahy s USA a Západem obecně klesly pod mrazu již před čtyřmi lety. Rusko tehdy - po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě - anektovalo ukrajinský poloostrov Krym. Vzápětí v ruskojazyčném Donbasu na východě Ukrajiny propukl ozbrojený konflikt mezi proruskými separatisty a vojsky věrnými nové, prozápadní vládě v Kyjevě, který si zatím vyžádal více než deset tisíc mrtvých. USA a Evropská unie v reakci na počínání Moskvy vyhlásily proti Rusku sankce, Moskva odpověděla zákazem dovozu západních potravin.