Růst spotřebitelských cen v eurozóně i v celé Evropské unii v březnu výrazně zpomalil. Meziroční inflace v zemích platících eurem činila 0,7 procenta a byla polovinu procentního bodu pod únorovou úrovní. Potvrdila to dnes konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé sedmadvacítce pak vzrostly ceny o 1,2 procenta, což je o čtyři desetiny bodu méně než v únoru.
Po mírném růstu z minulých měsíců tak inflace v době šíření koronaviru a jeho dopadů na evropskou ekonomiku opět klesla, navzdory snaze Evropské centrální banky (ECB). Na zmírnění inflace se v březnu podepsaly především levnější energie.
ECB dlouhodobě usiluje o to, aby se v rámci podpory růstu ekonomiky přiblížila inflace dvěma procentům. Na této úrovni byl růst cen naposledy předloni. Banka v reakci na očekávané výrazné zpomalení ekonomiky v březnu zrušila limit pro nákup dluhopisů z jednotlivých zemí eurozóny, čímž si připravila cestu k potenciálně neomezenému tištění peněz na boj s koronavirem.
ECB rovněž ponechává depozitní úrokovou sazbu na historicky nejnižší hladině minus 0,5 procenta.
Z jednotlivých segmentů trhu ve třetím měsíci letošního roku podle dnešní závěrečné zprávy nejvíce vzrostly ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků, které se meziročně zvýšily o 2,4 procenta. Následovaly ceny služeb s růstem o 1,3 procenta, a ceny průmyslového zboží s růstem o půl procenta. Ke zpomalení inflace výrazně přispěly energie, které zlevnily o 4,5 procenta, zatímco v únoru jejich ceny klesly pouze o 0,3 procenta.
Mezi unijními zeměmi měly podle Eurostatu v březnu nejnižší inflaci Itálie, Španělsko, Portugalsko a Kypr, kde činila 0,1 procenta. Nejvíce naproti tomu vzrostly meziročně ceny v Maďarsku a Polsku, a to o 3,9 procenta, a pak v České republice, kde to bylo o 3,6 procenta. Ve srovnání s únorem se inflace snížila ve 26 zemích, vzrostla pouze na Maltě.
