Někdejší vězenkyně nacistů Mimi Reinhardtová vypráví po více než šedesáti letech o své roli při zachránění více než 1300 lidí před smrtí v polském koncentračním táboře Plaszów.
Reinhardtová (92) pracovala pro podnikatele Oskara Schindlera jako sekretářka a písařka; vlastnoručně sepsala seznam židovských vězňů, jež Schindler zachránil před téměř jistou smrtí v koncentračních táborech, jak o tom vypovídají kniha Thomase Kenneallyho Schindlerova archa a její filmové zpracování režiséra Stevena Spielberga, Schindlerův seznam.
Novou vlnu pozornosti vyvolala Reinhardtová na začátku prosince, kdy vyšlo najevo, že se po letech klidného života v New Yorku stěhuje do Tel Avivu, aby byla blíž synovi Sachovi.
Schindler by si to užil
Zprávu o jejím příjezdu do Izraele široce publikovala agentura, jež propaguje imigraci do země. Bývalá sekretářka se tak přes noc stala celebritou; jak sama řekla novinářům z britského nedělníku The Observer, její bývalý šéf by si takové pozornosti užil lépe.
Zároveň prozradila několik dosud nezveřejněných podrobností o tom, jak vznikal dnes slavný seznam "Schindlerových Židů", jak se říkalo zaměstnancům jeho továrny.
"Sebrali mě v Krakově, kde továrna stála, protože jsem Židovka, a poslali do koncentráku v Plaszówě," vyprávěla. Táboru velel obávaný důstojník SS Amon Göth, hned po válce ještě v Polsku popravený.
(Ve filmu je záběr, jak velitel tábora střílí Židy z balkonu svého bytu; takový výjev nikdy nebyl svědecky potvrzen. Poválečné vyšetřování nicméně Göthovi prokázalo, že osobně zavraždil přibližně 9000 lidí.)
Málokdo uměl německy a psát na stroji
K angažmá ve Schindlerově továrně Reinhardtové pomohlo, že uměla perfektně německy a stejně dobře uměla psát na stroji. "Maminka vždycky naléhala, abych uměla něco užitečného, tak jsem se naučila psát na stroji. V táboře nebylo tolik lidí, kteří uměli německy a zároveň zvládali těsnopis i psaní na stroji, tak si do administrativy vybrali mě," vzpomínala Reinhardtová.
"Když potom přišli Němci se seznamem vězňů, kteří měli odejít do Schindlerovy továrny na munici v Sudetech, dostala jsem za úkol ten seznam přepsat. Úplně nakonec jsem dopsala svoje jméno a jména dvou kamarádek, abych naplnila kvótu," říká. Tak vznikl seznam zhruba 1300 židovských vězňů, jež Schindler - z důvodů, v nichž nejprve převažoval motiv ekonomický, ale postupem času sílil motiv humanitární - z plaszówského koncentračního tábora zachránil pod záminkou, že se jedná o "nezbytné pracovní síly".
Po válce viděla Schindlera pouze jednou, náhodou ve Vídni. "Muselo to být někdy kolem roku 1953. Šla jsem se strýčkem po ulici, šli jsme kolem kavárny, před níž sedělo několik lidí. Jeden z nich, takový veliký chlap, se najednou zvedl, přiběhl ke mně a začal mne objímat. Až když promluvil, došlo mi, že je to Schindler."
Aby Schindler židovské vězně zachránil, rozdal na úplatcích pro SS téměř veškerý svůj majetek. Po válce se nikdy podnikatelsky nechytil; zemřel ve velmi skromných poměrech v roce 1974 v Německu.
Foto: Profimedia, AP
