Nejméně milion lidí ve světě spáchá každý rok sebevraždu, což znamená, že na každých 40 sekund připadá jeden mrtvý. Informuje o tom britský odborný časopis The Lancet, který shromáždil a vyhodnotil data z mnoha studií vypracovaných na toto téma.
Sebevražda představuje desátou nejčastější příčinu úmrtí. Více než 30 procent případů připadá na Čínu. Znepokojivý je tento jev rovněž ve státech bývalého Sovětského svazu, uvádí se ve studii.
V Evropě je množství sebevražd vyšší v severských zemích. Vliv zeměpisné polohy, přesněji délka slunečního svitu denně, na počet sebevražd je také zřejmý v Japonsku.
V rozvinutých zemích se k sebevraždě odhodlá dvakrát až čtyřikrát více mužů než žen a tento poměr se zřejmě prohlubuje. Naopak v Číně odchází ze světa v důsledku sebevraždy více žen než mužů.
Ve většině zemí jsou nejvíce postiženy starší osoby, i když mladých lidí mezi sebevrahy přibývá.
Nejvíce sebevražd je spácháno na jaře, týká se to hlavně mužů; zvýšené riziko sebevraždy hrozí osobám narozeným na jaře nebo počátkem léta, a to hlavně ženám.
Není překvapením, že nezaměstnaní se uchylují k sebevraždě více než lidé pracující. Ale riziko sebevraždy zřejmě zvyšují i některé profese, jako jsou například lékaři nebo léčitelé, kteří mají snadný přístup k lékům. Zvlášť se to potom týká anesteziologů.
Muži si vybírají krutější prostředky (oběšení nebo zastřelení), ženy dávají přednost spíše takovým metodám, jako je otrava.
Svoji roli hraje přístupnost k vražedným prostředkům. Ve Spojených státech tady hraje roli dostupnost střelných zbraní. V rozvojových zemích na venkově je hlavní používanou metodou požití pesticidů.
Velkým rizikovým faktorem jsou poruchy duševního zdraví. Devadesát procent lidí, kteří dobrovolně skončí svůj život, trpí psychickými problémy. Deprese zvyšují riziko sebevraždy patnáctkrát až dvacetkrát, uvádí časopis The Lancet.
Foto: profimedia.cz
