Ve sporu o Eriku Steinbachovou, šéfku německého Svazu vyhnanců (BdV), nastává nový pohyb. Steinbachová přichází s kompromisním návrhem a už netrvá na své účasti v radě nadace chystaného centra vysídlenců, do níž ji prosazují hlavně sudetští Němci. Klade si ale podmínky.
Mezi ně patří to, že by německá vláda neměla mít konečné slovo při rozhodování o obsazení nadační rady. Steinbachová to dnes ráno uvedla ve vysílání veřejnoprávní televize ARD.
Obsazení rady nadace Útěk, vyhnání, usmíření schvaluje německá vláda. Odhlasovala ho loni v dubnu. Šéfka BdV a kontroverzní politička Steinbachová, která je členkou vládní CDU kancléřky Angely Merkelové, v tomto nadačním orgánu není, ačkoli o křeslo v něm usiluje.
Proti jejímu jmenování se totiž zvedla vlna odporu. Hlasité protesty přicházely z Polska i z tehdy ještě vládní sociální demokracie.
Nynější případné dosazení Steinbachové do rady vyvolává spory i v současné koalici CDU/CSU a liberálů z FDP. Zatímco mnozí křesťanští demokraté šéfku BdV podporují, liberálové jsou proti. Ministr zahraničí Guido Westerwelle (FDP) se jejímu jmenování brání a několikrát pohrozil, že kabinet její jmenování zablokuje. Důvodem jsou ohledy na německo-polské vztahy.
ČTĚTE TAKÉ: Merkelová: Centrum vysídlenců upevní německou identitu
Největší strašáci Poláků: Putin a Steinbachová
Bavorská ministryně vynechala u vyhnanců zločiny nacismu
Roku 1991 Steinbachová se při hlasování ve Spolkovém sněmu (jako poslankyně zastupuje BdV) vyslovila proti uznání polské západní hranice na linii Odra-Nisa.
Varšavě vadí například to, že Steinbachová nepatří k vysídlencům. Narodila se v roce 1943 v Polsku v rodině německého okupačního důstojníka.
Šéfka BdV vystupuje proti zákonům o vyvlastnění a odsunu. V minulosti popudila i české politiky. V roce 1998 například řekla, že Češi "pod německým panstvím takřka netrpěli". V lednu 1997 jako poslankyně hlasovala proti mezistátní česko-německé deklaraci.
Nadační rada má 13 křesel. Tři z nich připadají BdV. Svaz jich nyní požaduje za to, že svou šéfku už nebude do rady prosazovat, víc. Steinbachová ale neupřesnila, kolik by jich mělo být.
Nadace má spravovat výstavní a dokumentační středisko vysídlenců. To má připomínat osudy lidí, kteří museli ve 20. století nuceně opustit domovy, tedy i osudy Němců odsunutých po válce z českého a polského území.
Česko se k projektu staví odmítavě. ČR a Polsko už dříve vyslovily obavy, aby se centrum netýkalo hlavně německých obětí válečných a poválečných událostí, a vinu Němců tak nezmenšovalo.
Kromě toho, aby německý kabinet o složení nadační rady nerozhodoval a BdV v ní měl víc křesel, má svaz ještě další podmínky. Nadace by podle něj třeba už neměla spadat pod Německé historické muzeum. Kvůli tomu by se ale musel měnit zákon.
Svaz si stěžuje hlavně na to, že v radě nemůže mít toho, koho by v ní chtěl. Podle šéfky BdV by nabízené návrhy mohly otevřít "cestu rozumu" a jmenovací právo jejího svazu osvobodit zpod "politické kurately".
Foto: deutsche-und-polen.de a ČTK/AP
