Rakouský Ústavní soud zrušil druhé kolo prezidentských voleb v Rakousku a nařídil jeho opakování. Podle šéfredaktora hornorakouské redakce deníku Kurier Josefa Ertla však z toho paradoxně nemají velkou radost ani rakouští Svobodní (FPÖ), kteří svou úspěšnou stížností nové volby vyvolali. "Nová předvolební kampaň bude spíše o brexitu a budoucnosti EU než o uprchlické krizi," řekl Týdnu.cz Ertl.
Rakousko má v Česku pověst civilizované a demokratické země. Mnoho Evropanů si dnes může říci: Jestliže soud zpochybní volby i v Rakousku, co se asi při volbách dělo a děje u nás...
Taková úvaha je pochopitelná. Na druhou stranu rakouský soud nikdy neprokázal manipulaci s hlasy, tedy fakt, že se s nimi manipulovalo ve prospěch jednoho z kandidátů. Pouze na základě svědeckých výpovědí dospěl k závěru, že formálně volby neprobíhaly tak, jak měly, sčítání hlasů nebylo ve všech případech formálně v pořádku. A proto nařídil opakování voleb.
Co se tedy vlastně stalo?
Hlavní příčinou formální chyb při sčítání byl obrovský tlak na rychlé zveřejnění výsledků. Rakouské prezidentské volby s napětím sledovala celá Evropa a po sečtení hlasů přímo z Rakouska byl výsledek velmi těsný, oba kandidáti měli stejné šance. A čekalo se pouze na sečtení korespondenčních hlasů Rakušanů žijících v zahraničí. I ministerstvo vnitra tlačilo na to, aby bylo co nejrychleji jasné, kdo vlastně vyhrál. A někteří úředníci pod tlakem dělali chyby.
Jaké?
Třeba nečekali, až budou u otevírání obálek a sčítání hlasů přítomni úplně všichni členové volební komise tak, jak to stanoví zákon. Hlasy se v některých okrscích sečetly a odeslaly, i když se ještě chvíli mělo počkat.
Jaký ohlas má zrušení voleb mezi běžnými Rakušany?
Lidé jsou pochopitelně rozčarovaní, tohle nikdo v takové zemi, jako je Rakousko, příliš nečekal. A podle mého názoru tenhle fakt může ovlivnit i volební účast ve druhém kole.
Proč?
Když mluvím s lidmi, jsou naštvaní z toho, že šli k volbám, hodili do urny právoplatný volební lístek a nyní jejich hlas nemá žádnou cenu. Všechno se musí opakovat. A já mám proto trochu obavu, aby se ta frustrace neprojevila tím, že k novým volbám nepřijde tolik lidí jako k těm minulým.
Komu z kandidátů může opakování voleb pomoci? Nahrává to spíše kandidátovi Zelených Van der Bellenovi, nebo Norbertu Hoferovi z FPÖ?
To dnes nikdo nedokáže říci, bylo by to věštění z křišťálové koule. Každopádně ani Svobodní neprojevují z opakování voleb žádné velké nadšení.
Jak je to možné? Vždyť se volby opakují právě kvůli stížnosti Svobodných, jejichž kandidát prohrál.
To je pravda. Včera jsem ale mluvil se zástupcem Heinze Christiana Stracheho (předseda FPÖ - poznatek redakce), který mi doslova řekl, že strana z opakování voleb nemá velkou radost. Zřejmě to ani Svobodní úplně nečekali.
Teď ale mají přece šanci, že se Hofer přece jen stane prezidentem...
Ano, ovšem je to jen šance s nejistým výsledkem. A přitom strana musí znovu investovat miliony eur do kampaně, začít kampaň úplně od začátku. Dopad na stranickou pokladnu bude obrovský, a přitom zdaleka není jisté, že volby nakonec nedopadnou stejně jako minule.
K tomu, že Norbert Hofer jako vůbec první kandidát populistických Svobodných postoupil do druhého kola prezidentských voleb, přispěla podle odborníků lví měrou takzvaná uprchlická krize. Svobodní žádají tvrdý postoj vůči uprchlíkům, varují před takzvaným islámským nebezpečím. Myslíte si, že do nových voleb půjdou se stejnými hesly nebo budou muset kampaň změnit?
Nové volby budou podle mého názoru úplně o něčem jiném než ty minulé. V mezidobí se totiž udála řada věcí, na které budou muset kandidáti reagovat. Uprchlická krize nyní ustupuje do pozadí a hlavním tématem se stává brexit (vystoupení Velké Británie z EU) a vůbec budoucnost Evropské unie. A kandidátům nezbývá než se tomuto tématu věnovat. Jestliže byly první prezidentské volby o uprchlické krizi, nyní budou podle mého názoru z velké části o tom, jak se kandidáti staví k další integraci EU a vztahům uvnitř unie. Z tohoto pohledu bude, myslím, výsledek s napětím očekávaný v celé Evropě, podobně jako tomu bylo u minulých voleb v souvislosti s uprchlickou krizí.
Soud zrušil volby kvůli chybám při sčítání korespondenčních hlasů ze zahraničí, Svobodní od začátku zpochybňovali právě platnost tohoto hlasování, které nakonec rozhodlo o jejich prohře. Uvažuje se v Rakousku v této souvislosti o nějaké změně volebního zákona?
Ano, hodně se mluví o možných změnách. Svobodní žádají, aby byla současná forma hlasování ze zahraničí úplně zrušena. Z jejich pohledu je to ale ryze pragmatická žádost. Většina Rakušanů žijících v zahraničí Hoferovi příliš nefandí, bojí se, že by se s takovým prezidentem země dostala do mezinárodní izolace. A proto se FPÖ snaží sílu zahraničních hlasů omezit.
Kdy bude známý termín nového kola volby mezi Van der Bellenem a Hoferem?
Ministerstvo vnitra by mělo termín oznámit příští týden, zatím se mluví o zářijovém termínu. V takovém případě by kampaň probíhala v době, kdy jsou lidé na dovolených. Proto jsem sám nesmírně zvědavý, kdo nakonec ve volbách zvítězí a jak bude vypadat předvolební kampaň. Na nějaké prognózy je opravdu příliš brzy.
