Po sedmiletém přechodném období se všechny členské země Evropské unie ode dneška otevírají pracovníkům z Bulharska a Rumunska, což u některých států vyvolává obavy. Evropská komise ale odstranění bariér pro zaměstnance z těchto zemí prostřednictvím komisaře pro zaměstnanost hájí. Na první půlrok pak přebírá předsednictví v EU Řecko.
Obavy z otevření pracovního trhu Bulharsku a Rumunsku, odkud se v západní Evropě očekává příliv hlavně romského obyvatelstva, neskrývá především Londýn. Britská vláda nedávno narychlo zpřísnila podmínky pobírání sociálních dávek a ministerstvo vnitra dokonce zvažovalo zavedení limitu pro přistěhovalce ze zemí EU na 75 tisíc lidí ročně. Premiér David Cameron také hovoří o omezení volného pohybu osob v rámci EU.
Od propuknutí krize před pěti lety je v Británii přistěhovalectví horkým politickým tématem. Pomáhá protiimigrantské Straně nezávislosti Spojeného království (UKIP), která odebírá hlasy především konzervativcům. Imigraci opakovaně kritizují zejména pravicové listy, které se často zaměřují na údajné zneužívání sociálních dávek a na zločinnost mezi přistěhovalci. Jedním z cílů jsou po roce 2004 pracovníci z nových členských zemí EU, jako je Polsko, ale i ČR, kterých přišly do Británie statisíce.
Kvůli obavám z přílivu Rumunů a Bulharů požaduje zpřísnit politiku proti přistěhovalcům také německá vládní Křesťanskosociální unie (CSU), sesterská strana křesťanských demokratů (CDU) kancléřky Angely Merkelové.
Evropský komisař pro zaměstnanost László Andor ale úplné otevření pracovní trhu obhajoval. "Jsem pevně přesvědčen, že omezení volného pohybu evropských pracovníků není odpovědí na vysokou nezaměstnanost nebo řešením hospodářské krize," prohlásil v Bruselu. Andor nepočítá s žádnou dramatickou migrační vlnou Rumunů a Bulharů do ostatních zemí unie, kde jich už nyní žijí přes tři miliony.
Evropská komise si podle něj nicméně uvědomuje, že někde se na lokální nebo regionální úrovni mohou vyskytnout problémy s větším přílivem lidí. "Řešením je bojovat s těmito specifickými problémy, a ne proti těmto pracovníkům stavět valy," tvrdí maďarský eurokomisař. Členské země mohou podle něj v takových případech žádat o příspěvky z evropského sociálního fondu, v němž je každý rok deset miliard eur (273 miliard korun).
Kozel zahradníkem?
Kormidlo Evropské unie převzali Řekové. Řecko, které řeší vlastní hluboké ekonomické potíže, se předsednickou zemí stává na půl roku v době, kdy sama EU čelí složité hospodářské situaci a vrcholí její plány na prohloubení hospodářské a měnové spolupráce především mezi zeměmi platícími eurem. Běžnou agendu unijních institucí navíc postupně přehluší politická kampaň před květnovými volbami do Evropského parlamentu a následně také jednání o ustavení nové Evropské komise.
Diplomaté - věrni své profesi - i mimo záznam jen diplomaticky podotýkají, že nynější předsednictví bude "nepochybně jiné", než kdyby unii vedli Němci či zástupci některé skandinávské země. Přesto však má podle nich Řecko slušnou šanci se své role, kterou ostatně zastává už popáté, se ctí zhostit. Uznání se už dočkalo logo předsednictví s bílou stylizovanou plachetnicí.
Evropským městem kultury se zároveň pro celý rok 2014 stává švédské univerzitní město Umea spolu s lotyšskou metropolí Rigou. Titul je nejen prestižní záležitostí pro město, ale znamená také příslib finanční podpory od státu a Evropské unie na investice do kulturních projektů. V roce 2015 bude jednou z těchto kulturních metropolí Plzeň.
Lotyšsko v eurozóně
Ke změnám došlo i v eurozóně. Jejím osmnáctým členem se stalo na Nový rok Lotyšsko. Pobaltská země přechází na jednotnou evropskou měnu v době, kdy v eurozóně doznívá dluhová krize. Lotyši z nové měny příliš nadšení nejsou. Podle průzkumů mínění většina z nich euro nechce a nic na tom nezměnila ani masivní vládní kampaň v médiích.
Lotyšská vláda argumentuje mimo jiné tím, že zavedení eura představuje dodatečnou ochranu před tlaky ze strany Ruska. Lotyšský ministr financí Andris Vilks v tomto směru poukázal na situaci na Ukrajině. Ta letos na poslední chvíli odmítla dohodu o přidružení k Evropské unii a dala přednost užší spolupráci s Ruskem, což vyvolalo rozsáhlé protesty v Kyjevě a v dalších ukrajinských městech.
Lotyšská měna lat se podle dohody s EU přepočte na euro kurzem 0,702804 latu za jedno euro. Tento koeficient odpovídá dosavadnímu kurzu latu v rámci Evropského mechanismu směnných kurzů (ERM II). Lotyšsko už léta svazovalo kurz své měny s eurem a z měnového a ekonomického hlediska pro něj nebude zavedení eura žádnou zásadní změnou.
Lotyšsko bude muset jako člen eurozóny přispívat do Evropského stabilizační mechanismu (ESM), který pomáhá zemím eurozóny v problémech. Celkem bude muset Lotyšsko poskytnout 320 milionů eur (téměř devět miliard korun). V příštích pěti letech bude platit do ESM 40 milionů eur ročně a zbytek vloží později.
Jedinou pobaltskou zemí s vlastní měnou tak zůstává Litva. Ta ale chce vstoupit do eurozóny už v roce 2015.
