Italský Senát odhlasoval omezení svých pravomocí a podřídil se tak úsilí premiéra Mattea Renziho o prosazení rozsáhlých reforem, které mají usnadnit fungování státního aparátu. Posílena tak má být zejména stabilita vlády. Konečné slovo ohledně ústavních změn mají mít voliči v referendu, které by se mělo konat v polovině příštího roku.
Šéf středolevé Demokratické strany Renzi, jemuž se tak podařilo zlomit tvrdý odpor konzervativnějších politických kruhů, usiloval o snížení počtu senátorů o dvě třetiny. Horní komora ztrácí také možnost svrhnout vládu a přichází o značný vliv na blokování přijímání zákonů. V Senátu také mají napříště zasedat zástupci regionů.
Pro změnu ústavy hlasovalo 179 senátorů, 16 bylo proti a sedm se zdrželo.
Reformy musejí projít ještě hlasováním v dolní komoře parlamentu, což se ovšem považuje spíše za formalitu.
V květnu Renzi prosadil změnu volebního zákona, která zajišťuje výraznou většinu poslaneckých mandátů pro vítěznou stranu nebo koalici. I to je další krok ve snaze pomoci stabilizovat italský politický systém. Opozice a další Renziho odpůrci ovšem tvrdí, že se tím podkopává demokracie.
Senát a Poslanecká sněmovna mají v současnosti rovnocenné postavení, v každé komoře však může existovat jiná většina. Může tak docházet k politickým patům jako při prezidentských volbách v roce 2013, kdy se zákonodárci nebyli schopni shodnout na jednom kandidátovi.
