Severoatlantická aliance (NATO) by měla čelit hrozbě představované íránským jaderným programem a dál rozšířit vztahy v Ruskem. K tomuto závěru dospěl tým expertů, kteří dnes představili svá doporučení pro novou strategii, kterou by aliance chtěla schválit na summitu koncem roku.
"Protiraketová obrana je nejefektivnější, pokud je společným podnikem, proto spolupráce napříč aliancí a mezi NATO a jejími partnery (zejména Ruskem) je vysoce žádoucí," píše se v návrzích "rady moudrých", podle níž musí blok zajistit bezpečnost všech svých členů.
Tým pod vedení bývalé americké ministryně zahraničí Madeleine Albrightové také alianci radí, aby se i nadále držela takzvané politiky otevřených dveří, tedy aby dál pracovala na přijetí nových členů. V této chvíli se hovoří hlavně o Ukrajině, Gruzii a zemích ze západního Balkánu.
"Potřebujeme opravdovou ochranu proti reálným hrozbám, proto potřebujeme efektivní protiraketový obranný systém, který bude pokrývat všechny obyvatele ve všech členských státech aliance," řekl generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen na dnešní tiskové konferenci.
Český velvyslanec při NATO Martin Povejšil řekl, že dnes aliance není v situaci, že by mohla říct, že protiraketová obrana je jedním z jejích úkolů či misí. "Ale domníváme se, a to je i postoj České republiky, že k tomu bychom měli dospět právě na lisabonském summitu," řekl.
"Dokud existují jaderné zbraně, tak by NATO dál mělo udržovat zabezpečené a spolehlivé jaderné síly," uvádí se v materiálu. Ten by měl sloužit jako podklad k další diskuze, která by v NATO měla vyvrcholit na listopadovém summitu v Lisabonu.
"K udržení politické vůle k operacím mimo (alianční) území musí NATO zajistit, že všichni její členové budou ujištěni o bezpečnosti svého domovského území," píše se v materiálu. Aliance ale podle něj musí být schopna účinně působit i mimo své teritorium.
Rasmussen nicméně k tomu na tiskové konferenci podotkl, že aliance nemá rozhodně ambici stát se nějakým světovým četníkem.
"Krátce - NATO musí být připraveno zajistit všem členům, že budou v bezpečí proti všem možným hrozbám, ať už se vynoří z dálky, nebo z nepříznivého vývoje v euroatlantickém regionu," podotkla Albrightová. Podle ní prubířským kamenem aliance v příštích desetiletích bude kombinace zajištění bezpečnosti s "dynamickým angažmá" v zahraničí.
"Je to samozřejmě extrémní alternativa, ke které si umím představit, že by aliance sáhla jedině v případě zásadního ohrožení některého ze spojenců, a pouze za předpokladu, že by neexistovalo žádné jiné vojenské řešení než takové," řekl k tomu Povejšil.
Předchozí strategický koncept, který se datuje do konce 90. let, se zaměřoval hlavně na mírové role na Balkáně. Přijat byl ještě před teroristickými útoky z 11. září 2001 na USA. Až po nich se rozběhla mise v Afghánistánu, kde nyní aliance působí a má tam přes 100 tisíc vojáků, vesměs Američanů. Stovky vojáků NATO tam už také přišly o život.
"Aliance je zavázána vytvořit Afghánistán, který bude stabilní a který nebude sloužit jako platforma pro aktivity mezinárodního terorismu," tvrdí zhruba padesátistránkový dokument, který analyzuje hrozby a výzvy, před nimiž aliance stojí, a dává doporučení, jak k nim přistupovat.
Nová strategie by podle expertů měla také počítat s potřebou čelit novým hrozbám, jako jsou kybernetické útoky.
Foto: ČTK/AP a NATO
