Černožlutá spolková vláda (CD/CSU a FDP) byla zpočátku nadějí německého hospodářství. Následovalo zklamání, které se promítá i do voleb v Dolním Sasku plánovaných na 20. ledna. Tamnímu křesťanskodemokratickému premiérovi Davidovi Jamesi McAllisterovi, jedinému Skotovi v této funkci v Německu, hrozí, že bude muset uvolnit křeslo sociálním demokratům (SPD).
K udržení postu McAllisterovi nejspíše nepomůže ani volební spot CDU v Hannoveru, v němž se ozývají dudy a který vzbudil u části Němců posměšky. Především, jak také jinak, u opozice. Sám zemský předseda vlády považuje video za vtipné a "trendy".
Dvacátého ledna dojde v Dolním Sasku k největší volební bitvě před podzimním hlasováním o novém složení Spolkového sněmu, dolní komory německého parlamentu. Hlasy šesti milionů voličů v Dolním Sasku jsou považovány za rozhodující test před volbami do Bundestagu.
Hlavně sociální demokraté se snaží vyvolávat dojem, že dolnosaské volby předznamenávají výsledek voleb celoněmeckých. Z dobrého důvodu. Průzkumy veřejného mínění jim totiž dávají největší šance na převzetí mocenského žezla v Hannoveru, přestože jejich rival, CDU, vzejde z hlasování téměř jistě jako vítěz.
Tvrdý výprask ale očekávají liberálové (FDP), kteří jsou v dolnosaském kabinetu koaličním partnerem CDU. Podle čerstvých průzkumů je podpoří pouhých 3,5 procenta voličů, což by znamenalo, že se nedostanou ani do zemského parlamentu.
McAllisterově partaji se sice předpovídá zisk 38 procent hlasů, což je o pět procent více, než by měla na základě průzkumů získat SPD, ale křesťanským demokratům hrozí, že stran vytvoření nové zemské vlády zůstanou sami jako kůl v plotě. Znamenalo by to ztrátu premiérského postu. SPD a Zelení se už vyslovili, že v Dolním Sasku chtějí vládnout spolu.
Kdyby vytvořili vládu, promítlo by se to okamžitě i do složení Spolkové rady, německé horní parlamentní komory. Většinu by v ní získal levý tábor. Země vedené socialisty a Zelenými mají nyní v Bundesratu 30 hlasů z 69.
Pokud by 20. ledna dobyli parlament v Hannoveru, zvýšil by se počet jejich křesel ve Spolkové radě na 36.
Z dobrých důvody se tedy v těchto a následujících dnech sjíždějí do Dolního Saska, nejzářnější prominenti všech stran. Jen kancléřka Angela Merkelová (CDU) plánuje během tří týdnů sedm velkých vystoupení s McAllisterem, který je označován za jejího korunního prince.
Špičkový dolnosaský kandidát SPD Stephan Weil dostane v horké fázi voleb rovněž mocnou podporu své partaje - včetně kandidáta socialistů na úřad kancléře v podzimních spolkových volbách Peera Steinbrücka.
Kvůli široké popularitě zemského premiéra Davida McAllistera udělala CDU ze své kampaně v podstatě one-man-show. A vzhledem k tomu, že McAllisterův otec je Skot z Glasgowa, jsou součástí kampaně i nejrůznější "tretky" ve skotských barvách - šály, kapesníky či pivní tácky.
A McAllisterovi spolustraníci zpívají za doprovodu dud píseň Náš náčelník je Skot a my jsme silný klan... Volební video CDU, v němž se ozývají dudy, vzbudilo ale rozpaky až výsměch.
David McAllister je na německé politické scéně, a navíc ve své vysoké funkci, tak trochu exot.
Jeho skotský otec se seznámil se svou budoucí německou manželkou v době, kdy sloužil v Západním Berlíně. Synka Davida vychovávali dvojjazyčně, tedy v němčině a angličtině, a v obou kulturách. Roku 1982 se rodina přestěhovala z Berlína do Bad Bedrekes.
McAllister je jediným německým premiérem s dvojím občanstvím. Dolnosaské krajany ujišťuje, že jeho srdce bije jen pro jejich zemi. Pokud přestane být premiérem, dezerci do Berlína neplánuje, ujišťuje.
Boj dvou hlavních politických táborů ve volbách do Bundestagu je ale do značné míry jen velká show. Stratégové obou stran, CDU/CSU a FDP, se upsali demoskopickým poznatkům. Aby nadchli voliče své strany, musejí se hlásit k barvě.
Aby uspokojili většinu voličstva, stahují se ale do politického středu a jejich barvy rychle blednou.
Pokud se FDP pořádně nezmátoří, je nejpravděpodobnější příští německou vládou velká koalice. Konkrétně CDU s kancléřkou Merkelovou v čele, po jejímž boku budou stát socialisté nebo Zelení jako menší koaliční partneři.
Taková sestava odpovídá i náladám v zemi. Většina Němců si nepřeje žádný zlom a krkolomné experimenty, ale jistotu. Ostatně, proč ne. V rozbouřeném moři celoplanetární krize představuje Spolková republika, nehledě na nejrůznější nářky, bezpečný přístav. Alespoň zatím. Hlavně hospodářsky, včetně zaměstnanosti. Tak proč na tom něco zásadně měnit.
