Důvěra Slováků ve většinu zkoumaných společenských institucí na Slovensku včetně vlády, politických stran či EU v uplynulých letech klesla, nejvýraznější propad zaznamenaly církve. V pětimilionové zemi pod Tatrami naopak vzrostl podíl lidí, kteří se považují za šťastné. Vyplývá to z výsledků studie, které v pondělí zveřejnil Sociologický ústav Slovenské akademie věd (SAV).
Církvím na Slovensku, kde se většina obyvatel hlásí ke katolické církvi, letos důvěřovalo 34,5 procenta respondentů. To je nejméně od roku 1991. Podobně nízkou důvěru mají soudy a právní systém. Ještě horšího hodnocení se dostalo vládě, politickým stranám a sociálním sítím.
Naopak nejvyšší důvěru Slováků má armáda (71 procent), školství (66,8 procenta) a policie (53,6 procenta). Těsná většina (52,8 procenta) obyvatel Slovenska sice důvěřuje EU, v předchozím průzkumu v roce 2008 ale stejný názor zastávaly až tři pětiny respondentů.
Ze studie také vyplývá, že Slováci méně než v minulosti odsuzují kouření marihuany či hašiše, dále potraty, rozvody, sebevraždy nebo prostituci. Podle SAV se tak snížilo odsuzování morálně sporných příkladů chování, které jsou spojovány především s tradiční křesťanskou morálkou. Naopak stabilně se vyvíjel nebo zvyšoval podíl lidí, kteří odsuzují korupci, neplacení daní nebo cestování ve veřejné dopravě načerno.
Devět z deseti Slováků v sondáži uvedlo, že se považují za šťastné. Podíl osob s tímto názorem postupně stoupá, ještě v roce 1991 se stejně vyslovilo jen 56 procent dotazovaných.
Na Slovensku se sice mírně zvyšuje podíl lidí, podle kterých je manželství zastaralým institutem, opačný názor ale měly letos zhruba tři čtvrtiny z více než 1400 respondentů.
Sondáž SAV potvrdila výsledky jiné dřívější studie, že na Slovensku přibývá lidí, kteří by za svého souseda nechtěli mít například osoby jiné rasy, dále muslimy, přistěhovalce, Romy nebo Židy.
