Srpen 1968
Slováci si připomněli výročí okupace, země nesmí zapomenout

Pietní vzpomínkou na oběti okupace si v pátek Slováci v Bratislavě připomenuli výročí zahájení vojenské invaze do Československa v roce 1968. Podobná shromáždění byla svolána do několika měst po celé zemi. Slovenské ministerstvo zahraničí označilo události spojené s okupací Československa za tragédii pro jeho občany.

"Totalita se nedá reformovat, totalitu je třeba odmítnout. Právě občanská statečnost těch, kteří vzdorovali, si vyžaduje naší úctu," řekl místopředseda slovenského parlamentu a šéf opozičních křesťanských demokratů Ján Figeľ na shromáždění, které se v centru slovenské metropole konalo u pamětní desky věnované obětem okupace Československa armádami Varšavské smlouvy pod vedením vojsk tehdejšího Sovětského svazu.

Šéf Ústavu paměti národa Ondrej Krajňák pak vybídl Slováky, aby na stinné stránky historie nezapomněli. "Pamatujme na ty, kteří zaplatili za svobodu životem. Nezapomínejme na ty, kteří nás v srpnu 1968 o svobodu připravili," uvedl Krajňák. Ústav paměti národa byl na Slovensku založen s cílem zkoumat období nesvobody.

Nejvyšší političtí představitelé Slovenska se shromáždění nezúčastnili. Prezident Andrej Kiska se zotavuje po operaci v nemocnici v Plzni, premiér Robert Fico si zase v Bratislavě naplánoval položení věnců ke hrobu Alexandra Dubčeka. Vysoký komunistický funkcionář Dubček byl představitelem takzvaného pražského jara, tedy snah o uvolnění poměrů v komunistickém Československu, které byly potlačeny právě vojenskou invazí.

Slovenské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že vojenská invaze do Československa z roku 1968 a následná okupace státu představují "temnou kapitolu v historii tradičně dobrých slovensko-ruských vztahů." Úřad opět kritizoval ruskou státní televizi za květnový dokument, který obhajoval agresi vojsk Varšavské smlouvy proti Československu s využitím dobových tezí sovětské propagandy.

"Trváme na respektování historické pravdy i o událostech z roku 1968, které znamenaly pro Československo a jeho občany velkou a dlouhotrvající tragédii," uvedlo ministerstvo.

Slovenský tisk připomněl, že snahy o změny v komunistickém Československu podporovali i jeho obyvatelé. "Takzvané pražské jaro 1968 nebylo jen mocenským pohybem uvnitř tehdejší státostrany. Nešlo jen o to, že se soudruzi rozdělili do dvou křídel a jedno prohrálo a druhé zvítězilo. Podstatná je neuvěřitelná podpora tomu, čemu se říkalo obrodný proces, a aktivní zapojení milionů obyvatel Československa. To bylo něco, co nemělo v našich, a nejen v našich, novodobých dějinách obdoby," napsal list Pravda.

Deník rovněž uvedl, že za 26 let od sametové revoluce, která vedla k pádu komunismu, je společnost cynická a vyprázdněná v takové míře, jak se to nepodařilo ani normalizátorům. "To neznamená, že normalizátoři byli lepší, než jsme si mysleli. Nebyli. Ale ani my nejsme lepší, než jsme si mysleli," dodal komentátor, podle něhož v současné době ve slovenské společnosti například neexistuje solidarita.