Slovenské obce šetří na veřejném osvětlení, někde se ani nesvítí

Na černé díry se po setmění mění nejen většina slovenských obcí, ale i nejedno město. Samosprávy kvůli špatné finanční situaci šetří na veřejném osvětlení, a ulice tak zůstávají ponořené do tmy. Méně světla znamená více peněz v obecní kase, ale také zvýšenou nehodovost a kriminalitu, napsal server pravda.sk.

"Je to individuální, ale šetří se všude," připouští výkonný předseda Sdružení měst a obcí Slovenska Jozef Turčány. Obce jsou ve finanční tísni už delší čas, problémy se zvýraznily od druhého pololetí 2009, tedy od propuknutí krize.

Obce sice připouštějí, že tmavé ulice způsobují lidem problémy, ale protože musejí výrazně šetřit, nic jiného jim nezbývá. "V roce 2007 jsme vyměnili úsporné lampy, stále jsme ale zvažovali, kde a jak je možné ušetřit," řekl starosta oravské obce Malatiná Zdenko Kubáň.

Od příjezdu posledního autobusu v půl dvanácté je zde proto zhasnuto do čtvrté hodiny ranní. Zloději ale situaci rychle zneužili a kradli z odstaveného autobusu naftu. Autobus proto z bezpečnostních důvodů parkuje před obecním úřadem, kde se svítí celou noc. Výjimka v šetření je jen během Vánoc a některých dalších svátků.

S vypínáním světel mají špatné zkušenosti také ve Fričovcích na východě Slovenska. Kvůli nárůstu krádeží obec vyměnila výbojky za úspornější osvětlení a světla opět zapíná.

Osvětlení vypínají i města. "Od letošního ledna jsme v ulicích povypínali asi 40 procent světel. Ročně takto ušetříme 30 až 35 tisíc eur," vysvětlil primátor Rimavské Soboty Jozef Šimko. Dobu, kdy je zapnuto veřejné osvětlení, o hodinu zkrátili také v Trenčíně.

Naopak v Košicích, kde radnice nechala vyměnit osvětlení za úspornější již před pár lety, tvrdí, že město na svícení šetřit nebude. A to prý ani tehdy, kdyby šlo jen o okrajové části. Podobně je na tom i Bratislava, která měsíčně na provoz lamp vynakládá asi 420 tisíc eur (téměř 10,6 milionu korun).