Romové na Slovensku se ani po zrušení zákazu kočování k takovému způsobu života nevrátili. Zákaz, který bývalé Československo zavedlo před 50 lety, se dotklo na Slovensku jen malé části Romů. V té době už totiž byla většina tohoto etnika usazená.
ČTK to řekl etnolog René Lužica z Trnavské univerzity, podle něhož novodobé cestování Romů do zahraničí není pokračováním jejich starších tradic.
"V období 50. let už byla velká většina Romů usazena. Těch sezónně kočujících bylo kolem deseti, dvanácti procent romské populace," řekl Lužica. Zákon z roku 1958 o trvalém usídlení kočujících osob tak podle něj zasáhl na Slovensku jen olašské Romy a tuláky. V Uhersku byli Romové usazeni na okraji venkova už od 17. století, dodal.
Stát zorganizoval policejní akci na usazení kočujících lidí na zimní měsíce, během nichž Romové neputovali. Všem kočujícím skupinám olašských Romů sebrali kola z vozů a udělili jim trvalý pobyt v obcích, v nichž byli právě zastiženi.
"Tak je mohli všechny jednoduše zaregistrovat. Místní orgány jim vystavily rodné listy, občanské průkazy. Mnozí například dostali občanská jména," uvedl Lužica. Dodal, že obce jim musely najít ubytování a přidělit práci, část z nich tak začala pracovat v zemědělství.
Olašští Romové byli podle Lužici v době nuceného usazení chudí. Díky obchodnímu talentu prý ale později získali v porovnání s ostatními Romy privilegované postavení.
Zrušení zákazu kočování, k němuž Slovensko přistoupilo před více než čtyřmi lety, mělo podle odborníka spíš jen symbolický charakter. "Romové se na žádné cesty nevydali. V podstatě v té další generaci už o to nikdo nemá zájem, a to nejen kočovat na vozech, ale ani autem. Pro tento způsob života už prostě není prostor," poznamenal Lužica.
Část Romů v západní Evropě se kočovného života dodnes nevzdala. Romové se pohybují v obytných automobilech, které považují za svůj dům. Jinde zůstalo kočování základním prvkem romské identity alespoň symbolicky; kolo se dodnes používá jako znak pro romské etnikum a kulturu.
Podle Lužici však kočovný způsob života Romům v minulých stoletích vnutila většinová společnost, která je tímto způsobem vytlačovala.
Na Slovensku žije podle oficiálních statistik přibližně 90 tisíc lidí, kteří se hlásí k romské národnosti. Podle vícerých zdrojů je však ve skutečnosti Romů několikanásobně víc. Vládní odhad z roku 2005 hovořil o 320 tisíc příslušnících romské menšiny, někteří odborníci hovoří o asi 400 tisíc. Většina Romů žije ve špatných sociálních podmínkách, trápí je nezaměstnanost a nízké vzdělání. Mnozí žijí v osadách bez základní infrastruktury.
Foto: ČTK, AP a Profimedia
