Po aféře s odposlechy novinářů slovenskou vojenskou kontrarozvědkou povede ministerstvo obrany do březnových předčasných voleb premiérka Iveta Radičová. Rozhodl tak prezident Ivan Gašparovič. Vedle sledování novinářů armádní tajná služba podle nepotvrzených informací tisku založila spis i na Radičovou.
Premiérka po schůzce s hlavou státu oznámila, že odvolá šéfa vojenské kontrarozvědky Pavola Brychtu a zbaví ho mlčenlivosti, aby mohl při vyšetřování odposlechů vypovídat.
Kontroverzní odposlechy, jejichž přepisy se dostaly na veřejnost minulý týden, stály křeslo ministra obrany Ľubomíra Galka. Liberální Svoboda a solidarita, která Galka do funkce jmenovala, očekávala, že hlava státu vedením ministerstva pověří některého ze zbylých ministrů za tuto stranu. K tomuto řešení se přikláněla i Radičová, která je místopředsedkyní nejsilnější vládní strany SDKU-DS. Prezident, jemuž podle ústavy přísluší pravomoc jmenovat a odvolat ministry, s takovým postupem ale nesouhlasil.
Média už dříve informovala, že vojenská kontrarozvědka kromě odposlechů novinářů monitorovala i Radičovou. Ve spisu pod názvem Dáma prý shromažďovala zpravodajské informace a hodnocení názorů premiérky zejména na někdejšího státního tajemníka ministerstva hospodářství Martina Chrena, jenž kvůli střetu zájmů tuto funkci letos v únoru opustil. List Nový čas napsal, že Radičová podala v tomto případu trestní oznámení.
Policie i prokuratura prozkoumají také odposlechy redaktorů a šéfa zpravodajské televize TA3 Michala Gučíka vojenskou kontrarozvědkou. Galko se po propuknutí aféry bránil, že všechny odposlechy se prováděly až po souhlasu soudce. Novináři byli sledováni kvůli úniku informací z vojenské tajné služby, Gučíka agenti zase prověřovali kvůli údajně podezřelým aktivitám jeho reklamní agentury. Kritici bývalého ministra obrany tvrdili, že vojenská kontrarozvědka nemá vyšetřovací pravomoci a případ měla předat policii.
Galko po odchodu z ministerského křesla naznačil, že za únikem přepisů rozhovorů mohl stát jeden z vedoucích starších důstojníků vojenské kontrarozvědky. Na rozdíl od svých kolegů se příslušník tajné služby prý odmítl podrobit zkoušce na detektoru lži.
