Změna ve školách
Slovenští žáci začínají utužovat své vlastenectví

Slovenské školáky čeká ode dneška po návratu z prázdnin ve školách změna. Nabývá totiž na účinnosti novela zákona o státních symbolech, která mimo jiné ukládá školám povinnost hrát dvakrát ročně žákům státní hymnu a vybavit třídy státními symboly.

Normu prosadila předchozí levicová vláda premiéra Roberta Fica, která si od ní slibovala posílení slovenského vlastenectví. Školy tak musejí vybavit třídy grafickým zobrazením slovenské vlajky, textem hymny a preambulí ústavy. V budově každého vzdělávacího zařízení pak musí být na vhodném místě vystavena také skutečná slovenská vlajka, ne jen zobrazení, jak tomu bude ve třídách. Vedle vlajky bude vyvěšen také text hymny a preambule ústavy.

Slovenská hymna Nad Tatrou sa blýska se bude ze škol ozývat vždy na začátku a na konci školního roku. Populistická Slovenská národní strana Jána Sloty zprvu chtěla, aby se hymna hrála každé pondělí před první vyučovací hodinou. Původní novela s takovýmto návrhem z dílny nacionalistů sice parlamentem prošla, ale prezident Ivan Gašparovič ji nepodepsal. Fico pak předložil vlastní návrh, který byl nakonec schválen.

Novela zákona o státních symbolech rovněž ukládá hrát hymnu na ustavující a poslední schůzi parlamentu, na počátku prvního a závěrečného jednání vlády a zastupitelstev ve volebním období a v úvodu veřejných sportovních akcí. Zařadit hymnu do vysílání by měla denně i veřejnoprávní média - rozhlas a televize.

Po ztroskotání návrhu SNS se zřejmě ulevilo státním pracovníkům, kteří měli při nástupu do zaměstnání skládat slib věrnosti státu. Proti tomuto návrhu i nakonec schválené normě Ficova Směru-sociální demokracii vystoupila řada kritiků.

Veřejnosti se například nelíbilo, že úcta k zemi a státním hodnotám bude uměle vynucována a nepřirozeně pěstována. Kritické byly také školy, kterým se nelíbily dodatečné výdaje na pořízení potřebného vybavení.

Proti normě v minulosti vystupovali také zástupci současné středopravé vlády Ivety Radičové, normu však zatím nezměnili. Ministr školství Eugen Jurzyca to zdůvodnil snahou vyvarovat se chyb v unáhlené novele. Radičová také nedávno školám doporučila, že státní symboly by mohli namalovat žáci.

Slovensko není zemí, které se cíleně snaží u školáků povzbuzovat národní uvědomění a státnost. Nejběžnějším příkladem je fotografie hlavy státu nebo státního znaku ve třídách, jak tomu je například v Česku. V Maďarsku je podle internetové encyklopedie Wikipedia součástí vyučovacích osnov povinný předmět vlastenectví.

V Rakousku o školství rozhodují jednotlivé spolkové země, které svými zákony také upravují pravidla ve školkách a školách. Ve třídách tak může někde viset třeba státní znak místo portrétu prezidenta. Na zdi obvykle nechybí kříž.

V Polsku žádný zákon podobný slovenskému neexistuje, ale Poláci si státních symbolů váží. To se ukázalo například po dubnovém leteckém neštěstí u západoruského Smolenska, při kterém zahynul prezident a desítky dalších představitelů veřejného života. Lidé tehdy spontánně vyvěšovali v oknech, na balkonech nebo na autech národní červeno-bílé vlajky s černou stužkou.

Pro Čechy a Slováky má zřejmě nezvyklou podobu vlastenectví ve Spojených státech. Žáci a studenti zde denně přísahají věrnost vlajce USA. Během přísahy drží pravou ruku na srdci.