Naděje většiny Poláků na rychlé blahořečení minulého papeže Jana Pavla II. se zmenšují. Slawomir Oder, který má ve Vatikánu tuto beatifikaci na starosti, polské katolické agentuře KAI řekl, že více než rok potrvá, než shromážděné dokumenty posoudí vatikánská Kongregace pro otázky blahořečení.
To je konec šancí na prohlášení Jana Pavla II. za blahoslaveného už letos.
Přesto je proces blahořečení polského rodáka, civilním jménem Karol Wojtyla, nejrychlejší v historii. Papež Benedikt XVI. v květnu 2005, měsíc po smrti Jana Pavla II., oznámil rozhodnutí pominout běžnou minimální pětiletou lhůtu od úmrtí adepta. Poláci doufali, že milovaný papež, který je v Polsku uznáván za největší morální autoritu, by mohl být blahořečen velmi rychle.
Beatifikace je liturgický proces, při němž je určitý člověk prohlášen za blahoslaveného, stává se předmětem církevního kultu a jeho jméno je uvedeno v církevním kalendáři. Blahořečení je v římskokatolické církvi posledním krokem před svatořečením, tedy prohlášením za svatého.
Dokument na podporu blahořečení má 2500 stránek. Obsahuje všechny papežovy spisy, četná "svědectví o svatosti jeho života" a "důkazy" o nejméně jednom předpokládaném zázraku, jenž je Janu Pavlovi II. přisuzován. Slawomir Oder už doplnil úvod a dokument nyní musí posoudit vatikánská Kongregace pro otázky blahořečení. Kardinálové musejí potvrdit, že popsaný zázrak je věrohodný. Poté by měli formálně navrhnout Benediktovi XVI. beatifikaci.
Karol Wojtyla zemřel 2. dubna 2005. Na papežský stolec usedl v 58 letech, a stal se tak nejmladší hlavou římskokatolické církve za poslední století. Jeho pontifikát trval téměř 27 let. Právě jeho vlivem podle odborníků získala katolická církev v Polsku silnou pozici, kterou se snaží udržovat. Zhruba 95 procent Poláků se hlásí ke katolické víře a asi polovina z nich chodí pravidelně každou neděli do kostela.
Foto: AP a Reuters
