Karadžić je souzen mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v Haagu kvůli odpovědnosti za válečné zločiny, genocidu a zločiny proti lidskosti. Obžalovaný bývalý vůdce bosenských Srbů by se měl po týdenním bojkotu zúčastnit úterního soudního procesu.
Uvedl to jeho právní zástupce. K dnešnímu slyšení se ale nedostavil. Kdyby Karadžić absentoval i v úterý, soudce Kwon O-Gon už minulý týden uvedl, že by musel rozhodnout o novém postupu proti obžalovanému.
"Ani dnes se (před soudem) neobjeví. Přijde zítra, protože chce pomoci najít řešení tohoto problému," prohlásil jeden z Karadžičových právníků Marko Sladojević. "Doufáme, že soudní tribunál nám v podstatě poskytne čas, který je potřebný na přípravu. Spočítali jsme, že na přípravu potřebujeme deset měsíců, to je jediný postoj, který zastáváme."
ČTETE TAKÉ: Karadžić se chce u soudu v Haagu obhajovat sám
Srbové lapili Karadžiče. Živil se jako alternativní lékař
Prezidentka Srbů v Bosně opustila po 7 letech vězení
Karadžić, který se hájí sám, svou nepřítomnost doposud zdůvodňoval tím, že nedostal na přípravu obhajoby dostatek času. Pokud by slyšení i nadále bojkotoval, tribunál by mu mohl přidělit právníka a pokračovat v jeho nepřítomnosti. Podle Karadžičových právníků by však s přiděleným obhájcem nespolupracoval.
Karadžičovo jednání připomíná taktiku, kterou už u ICTY zvolil srbský exprezident Slobodan Milošević. Soud co nejvíce prodlužuje, žádá, aby se mohl sám obhajovat, a neuznává legitimitu tribunálu. Nazývá ho „soudem NATO". Snaží se vystupovat jako žalobce (spiknutí proti Srbům), nikoli jako obžalovaný.
Po vleklém soudu s Miloševičem, plném Srbových nenávistných tirád a historických exkurzů, po soudu s bývalým srbským viceprezidentem Vojislavem Šešeljem, který z procesu udělal cirkus, se ale soudci v lecčem poučili. I v tom, že namísto 66 bodů u Miloševiče má obžaloba proti Karadžičovi jen jedenáct bodů. Mezi nimi je genocida, již se ovšem ICTY nepodařilo ještě nikomu prokázat.
Válečných zločinů, genocidy a zločinů proti lidskosti se podle obžaloby Karadžić dopustil ve válce v Bosně v první polovině 90. let minulého století. Obžalovaný veškerou vinu popírá Pokud bude usvědčen, hrozí mu doživotní vězení.
Karadžić je nejvýznamnější osobnost, kterou se ICTY zabývá, s výjimkou bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. Ten v roce 2006 ještě před ukončením svého procesu zemřel.
Jako prezident bosenských Srbů trvá obžalovaný na své imunitě a beztrestnosti, jež mu prý byla slíbena v souvislosti s daytonskou dohodu (1995). Někdejší vrchní žalobkyně ICTY Carla Del Ponteová uvedla, že prezidenti Bill Clinton a Jacques Chirac kryli Karadžiče a blokovali jeho zatčení.
Skončili v cele |
Od svého zřízení roku 1993 obžaloval ICTY v Haagu 161 osob za zločiny spáchané na území bývalé Jugoslávie. Ve 120 ukončených procesech bylo pravomocně odsouzeno 60 osob. Ostatní zemřeli (16), obžaloba byla stažena (20) či je soud zprostil obvinění (11). Zbylé případy předal ICTY národním soudům. Ratko Mladić, bývalý velitel bosenské armády, soudu stále uniká.
Známější procesy: Radovan Karadžić (soud právě začal), Slobodan Milošević (zemřel 2006 ve vazbě), Ante Gotovina (proces trvá), Biljana Plavšičová (propuštěna po 7 letech vězení), Ramush Haradinaj (osvobozen, odvolací soud), Milan Babić (odsouzen na 18 let, oběsil se 2006 v cele), Vojislav Šešelj (proces přerušen), Rasim Delić (3 roky vězení), Željko Ražnatović alias Arkan (zavražděn 2000), Milan Martić (35 let vězení).
|
Foto: ČTK/AP, Reuters a ICTY
