Soudní dvůr Evropské unie v úterý vyhověl stížnosti Polska na Evropskou komisi kvůli tomu, že v roce 2016 Rusku umožnila rozšíření kapacity plynovodu OPAL, který přes Německo přepravuje ruský plyn i do Česka. Soud rozhodnutí komise zrušil a konstatoval, že rozhodnutí bylo přijato v rozporu se zásadou energetické solidarity.
Polsko rozhodnutí Evropské komise z roku 2016 napadlo s odkazem na svou energetickou bezpečnost a energetickou solidaritu. Plynovod OPAL navazuje na baltský podmořský plynovod Nord Stream. OPAL je pozemní částí plynovodu Nord Stream 1 a jeho vstupní bod se nachází v Německu a výstupní bod v České republice. Do provozu byl uveden v roce 2011.
Evropská komise v říjnu 2016 na základě žádosti německého energetického regulátora (Bundesnetzagentur) zrušila limit, který Gazpromu z antimonopolních důvodů povoloval využívat jen polovinu kapacity plynovodu OPAL (Ostseepipeline-Anbindungsleitung). Ten navazuje na plynovod Nord Stream, který je položen na dně Baltského moře a přivádí zemní plyn z Ruska přímo do západní Evropy. Obchází tedy Polsko, pobaltské státy a také Ukrajinu, které plynovod kritizují.
Unijní soud rozhodnutí EK na základě polské žaloby v prosinci 2016 zablokoval a dnes ve věci vynesl verdikt.
Také Česká republika dováží většinu plynu z Ruska. Ruský plyn proudí v posledních letech do Česka hlavně plynovodem Gazela, který navazuje právě na plynovod OPAL, který přepravuje surovinu z plynovodu Nord Stream zákazníkům v Německu a České republice.
Vedle této trasy jsou pro dodávky ruského zemního plynu do ČR v současné době využívány další dvě trasy - první vede přes Bělorusko, Polsko a Německo a druhá - dříve hlavní trasa - vede přes Ukrajinu a Slovensko.
