Soud osvobodil čtyři madridské atentátníky

Španělský Nejvyšší soud dnes na odvolání osvobodil čtyři z 21 odsouzených za teroristické útoky z 11. března 2004 v Madridu, které si vyžádaly 191 obětí na životech a více než 1800 zraněných. Zároveň potvrdil osvobození Rubáího Usmána Sajjida Ahmada, který byl při procesu označován jako mozek útoků.

Soud rozhodl o propuštění Básila Ghajúna a Muhammada Almalláha Dabáse, oba odsouzené v první instanci na 12 let za příslušnost k teroristické organizaci. Rovněž osvobodil Abdala Alílá al-Faduala al-Akila odsouzeného na devět let za spolupráci s teroristickou organizací a Raúla Gonzáleze Penu odsouzeného k pěti letům za dodání výbušnin.

Nejvyšší soud také odmítl odvolání prokuratury proti propuštění Rubáího Usmána Sajjida Ahmada řečeného Muhammad Egypťan. Ten byl zproštěn obvinění v první instanci již v říjnu 2007, ačkoli jej obžaloba považovala za mozek atentátů.

Národní soud, nejvyšší španělská instance, která soudí případy terorismu, tehdy dospěl k závěru, že nemůže být za teroristickou činnost odsouzen ve Španělsku, když již byl odsouzen za stejný delikt v Itálii, kde je vězněn.

Proti tomu se španělská prokuratura odvolala a požadovala pro Muhammada Egypťana desetiletý trest za příslušnost k teroristické skupině, nezpochybnila však jeho zproštění viny, pokud šlo o jeho roli strůjce útoků.

Nejvyšší soud dnes také rozhodl o odsouzení Antonia Tora Castra, jednoho z obžalovaných, kteří byli loni v říjnu osvobozeni, ke čtyřem letům vězení za přepravu výbušnin.

Soud kromě toho rozhodl zkrátit tresty některých odsouzených. Muhammadu Larbímu bin Salámovi snížil trest odnětí svobody z 12 let na devět a Hasanu Haskimu z 15 let na 14.

Loni 31. října odsoudil Národní soud 21 z celkem 28 obviněných z podílu na atentátech z 11. března 2004 v Madridu. Tři osoby byly odsouzeny k rekordním, avšak symbolickým trestům více než 40 tisíc let vězení. Podle španělských zákonů si totiž mohou odpykat nejvýše 40 let.

Šlo o Maročany Džamála Zugama, který byl jedním z těch, kdo bomby nastražil, a o Utmána Džnauího a španělského občana Emília Suáreze Trashorrase, kteří atentátníkům obstarali výbušniny. Tyto rozsudky Nejvyšší soud nezpochybnil.

Národní soud nedospěl k závěru, že mezi útoky a organizací al-Kajda existovala přímá spojitost, ale uvedl, že šlo o akci buněk džihádského typu.

Deset bomb explodovalo 11. března 2004 ráno ve čtyřech plně obsazených soupravách příměstských vlaků směřujících do metropole. Jen tři dny po krvavých útocích se ve Španělsku konaly parlamentní volby, v nichž nečekaně zvítězili socialisté Josého Luise Zapatera.

Foto: AP, archiv