V Kyjevě začal soudní proces s vůdkyní ukrajinské opozice a bývalou premiérkou Julií Tymošenkovou, která je obviněna z poškozování státu při uzavření dohody s Ruskem o dovozu zemního plynu v roce 2009. Expremiérka měla podle obžaloby dojednat nevýhodný kontrakt cenově poškozující ukrajinský stát, za což jí hrozí až deset let vězení. Tymošenková vinu odmítá a proces označuje za politickou mstu.
Před zahájením procesu se v centru Kyjeva shromáždilo až deset tisíc stoupenců obžalované s ukrajinskými vlajkami, transparenty "Ruce pryč od Tymošenkové" a prapory opoziční strany Vlast. Bulvár Bohdana Chmelnického a centrální třídu Chreščatyk zaplnily davy lidí, z nichž mnozí přijeli do metropole z jiných ukrajinských měst a z venkova.
K soudu zamířily i stovky odpůrců obžalované, kromě drobných potyček ale policie nemusela zasahovat. Přístupy k soudní budově speciální policejní oddíl zablokoval. Soudnímu jednání přihlížela řada západních diplomatů včetně stálého představitele EU na Ukrajině Josého Manuela Pinto Teixeiry.
V nevelkém sále se tísnili příslušníci rodiny obžalované, poslanci opozičního Bloku Julie Tymošenkové i vládní koalice a hrstka novinářů. Obhájci Tymošenkové několikrát marně vyzvali soud, aby jednání, které přímo přenáší ukrajinská televize, přesunul do prostornějšího sálu a zajistil neomezený přístup médií. Několik osob v přelidněné místnosti zkolabovalo.
Stísněná atmosféra nakonec přerostla ve rvačku mezi přítomnými poslanci koalice a opozice. Její "obětí" se stala poslankyně za vládní Stranu regionů Inna Bohoslovská, na kterou opoziční aktivisté vylili vědro s vodou. Poslankyně útočníky označila za bastardy. Soud opakovaně varoval přítomné, že nechá jednací síň vyklidit. Propocený Teixeira označil situaci za "nelidskou".
Tvrdé útoky
Tymošenková, která se k soudu dostavila v elegantním béžovém kostýmu s pravoslavnou ikonou a breviářem, nešetřila tvrdými útoky na soud ani na režim. Odmítla předložit dokumenty potvrzující její totožnost s tím, že je veřejně známou osobou.
Hned v prvním prohlášení označila sudího Rodiona Kirejeva za "loutku prezidenta Viktora Janukovyče", žádala jeho odvolání a odmítla při příchodu soudců povstat. "Chcete mě snad zastřelit?" reagovala na kritiku, s níž soud komentoval její chování.
Podstatou "plynové kauzy" je podezření, že Tymošenková jako předsedkyně ukrajinské vlády v roce 2009 uzavřela s ruskou státní společností Gazprom nevýhodnou smlouvu o dovozu ruského zemního plynu. Expremiérka je obviněna ze zneužití služebního postavení a poškození zájmů státu s trestní sazbou do deseti let.
Podpisem dohody o dovozu ruského plynu skončila v lednu 2009 takzvaná plynová krize, během níž Rusko zastavilo dodávky plynu přes Ukrajinu do Evropy. Neshody Moskvy a Kyjeva kolem plateb a cen tehdy zkomplikovaly zásobování hlavně balkánských zemí, ale třeba i Slovenska.
Tymošenková nakonec uzavřela s ruským premiérem Vladimirem Putinem dohodu, jejíž cenové podmínky podle obžaloby poškozují ukrajinský stát. Kyjevská vláda se dodnes snaží přimět Gazprom k přehodnocení těchto smluv, ale zatím marně.
Politické pronásledování?
Sama Tymošenková označuje kauzu za projev politického pronásledování a pomstu prezidenta Viktora Janukovyče za prozápadní "oranžovou revoluci" z roku 2004, v níž sehrála klíčovou roli. Proti soudu protestovala i řada evropských institucí a vlád zemí Evropské unie. Prezident Janukovyč veškerá obvinění z nátlaku na justici odmítá.
Kromě obvinění z poškození státu při jednání s Gazpromem je Tymošenková stíhána ještě v dalších dvou kauzách. Podle prokuratury měla v rozporu se zákonem manipulovat s příjmy za prodej emisních povolenek. Stát měla poškodit i při uzavírání velkého kontraktu na nákup vozů záchranné zdravotnické služby.
Oba tyto případy soud nedávno spojil do jedné kauzy, jejíž projednávání Tymošenkovou teprve čeká. Expremiérce uložil soud faktické domácí vězení, nesmí opustit Kyjev ani cestovat do zahraničí.
Podle většiny ukrajinských komentátorů je nepravděpodobné, že by soud vůdkyni opozice poslal do vězení. Může ale dostat podmíněný trest, který jí znemožní účast v příštích prezidentských volbách. Právě to je podle opozice konečným cílem prezidenta Janukovyče a jeho vládní Strany regionů.
