Spoluzakladatel Československa Milan Rastislav Štefánik (1880-1919) splňuje všechna kritéria, podle kterých se pozná velká historická osobnost. V projevu na vzpomínkové akci u příležitosti 140. výročí Štefánikova narození to v úterý v jeho rodné vesnici Košariská na západě Slovenska řekla prezidentka Zuzana Čaputová.
"Od začátku mu bylo jasné, že vlastní svobodu si můžeme vybojovat jen spolu s Čechy. Zatímco do té doby byl vědcem, během války se stal vojákem a diplomatem. Byl to on, kdo otevíral dveře pařížských salónů pro Tomáše Garrigua Masaryka a Edvarda Beneše, aby tam mohli hledat podporu pro vznik Československa," uvedla Čaputová.
Podle hlavy státu Štefánik nebyl pouze politikem, ale v kritické době jednal jako státník. "Pokud by byl Milan Rastislav Štefánik známý pouze proto, co dosáhl jako astronom, vynálezce, fotograf, meteorolog, cestovatel, letec a voják, i tak by patřil k velikánům slovenského národa. Proto ho i současná veřejnost vnímá jako největšího Slováka," řekla Čaputová na vzpomínkové akci za účasti vrcholných politiků země.
Na vrchu Bradlo u obce Košariská se nachází mohyla, kde jsou uloženy Štefánikovy ostatky. Československý ministr války Štefánik 4. května 1919 při návratu do vlasti z Itálie zahynul u Bratislavy v troskách zříceného letadla spolu s dalšími třemi členy posádky. Také u příležitosti kulatého výročí tragické smrti Štefánika se na Slovensku loni konalo pietní shromáždění.
Štefánika si v těchto dnech země připomíná sérií různých akcí. Čaputová již v pondělí v zahradě prezidentského paláce zasadila růži nazvanou Generál Štefánik, kterou v roce 1931 vyšlechtil český pěstitel Jan Böhm.
