Jediným řešením problematické situace v Kosovu je podle bývalého srbského premiéra Zorana Živkoviće jeho rozdělení na severní srbskou část a jižní albánskou část. Živković, který stále patří k vlivným postavám srbské politiky, i když nepůsobí v žádné funkci, to řekl novinářům v jihosrbském Niši.
"Rozdělení Kosova na dvě části by bylo nejlepším ze špatných řešení. Jednu by tvořilo území s většinou srbského obyvatelstva, druhou území s většinou albánského obyvatelstva," uvedl Živković. Rozdělení Kosova nicméně počátkem října odmítl srbský prezident Boris Tadić, který je stejně jako Živković členem Demokratické strany. "Klíčovou součástí našeho politického programu je idea značné autonomie (Kosova v rámci Srbska)," uvedl tehdy srbský prezident.
Podle Živkoviće však Srbové s Albánci nikdy v historii nežili spolu, ale pouze vedle sebe. Po násilí, které na sobě navzájem spáchali od začátku 90. let, navíc spolu nebudou moci žít nejméně jedno století, uvedl srbský politik. Na obou stranách během vzájemných konfliktů v posledních 20 letech v Kosovu zemřely tisíce lidí.
Politici v Evropské unii, v Srbsku i Kosovu prý zatím hrají hru na to, že se Kosovo nerozdělí, Živković to ale považuje za nemožné. Podle něj Bělehrad, ale i Priština, tedy hlavní město nového státu, dobře vědí, že nikdy nebudou kontrolovat celé území Kosova. Živković si proto myslí, že se Kosovo rozdělí do dvou let.
"Jsem si jistý, že moji kolegové politici tento názor sdílí, ale bojí se to říct svým voličům," řekl Živković, který v roce 2003 v křesle předsedy srbské vlády zhruba na rok nahradil zavražděného premiéra Zorana Djindjiče. V současnosti působí zejména ve svém rodném Niši, kde se věnuje podnikání a práci ve své neziskové organizaci, která zejména propaguje Evropskou unii mezi mladými lidmi.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku letos v únoru. Zatím je uznala zhruba čtvrtina členských států OSN, Srbsko a spolu s ním například i Rusko se proti kosovské samostatnosti staví.
Na území dvoumilionového Kosova žije 90 procent albánských a deset procent srbských obyvatel. Převážná většina Srbů obývá sever země, který hraničí se Srbskem. Tamější Srbové si vytvořili vlastní samosprávu a požadují připojení k Srbsku. Centrální kosovská vláda na ně nemá prakticky žádný vliv, jakékoli další posouvání hranic ale striktně odmítá.
Foto: Jan Schejbal, archiv
