Nadcházející summit Evropské unie a západobalkánských zemí v Sofii nijak zájemce o členství v evropském bloku nepřiblíží. Napsal to srbský vládní list Novosti, který měl možnost nahlédnout do návrhu závěrů vrcholné schůzky. Summit se v bulharské metropoli uskuteční ve čtvrtek 17. května.
"Srbsko je dnes od EU vzdáleno přesně tak jako po prvním příslibu v roce 2000, pokud ne ještě více," napsal deník s tím, že závěrečný dokument obsahuje spoustu požadavků a milých slibů.
O tom, že by se Bělehrad mohl připojit k Evropské unii, se začalo vážněji hovořit právě v roce 2000, kdy padl režim tehdejšího prezidenta Slobodana Miloševiče. V té době Srbsko společně s Černou Horou tvořily Svazovou republiku Jugoslávie, která byla nástupcem krvavě rozpadlé jugoslávské federace. V roce 2003 se svazová Jugoslávie přetvořila na soustátí Srbsko a Černá Hora, které zaniklo o tři roky později.
Samostatné Srbsko oficiálně o přijetí do EU požádalo v prosinci 2009 a v březnu 2012 Bělehrad získal status kandidáta, přístupová vyjednávání pak začala o dva roky později.
Deník Novosti se obává toho, že i když Srbsko všechny podmínky k přijetí splní, není jeho členství zaručeno. V této souvislosti list připomněl požadavek francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který chce před dalším rozšiřováním provést hluboké reformy unie.
V Bulharsku, které je předsednickou zemí EU, se představitelé členských zemí sejdou se zástupci Srbska, Černé Hory, Albánie, Makedonie, Bosny a Hercegoviny a Kosova, tedy balkánských států usilujících o přičlenění k bloku. Nejblíže k přijetí je vedle Srbska také Černá Hora, která podobně jako Bělehrad zahájila s EU přístupová jednání. Evropská komise za smělý, ale zároveň reálný termín přijetí obou těchto zemí považuje rok 2025.
Kandidátský status mají také Albánie a Makedonie, ale přístupové rozhovory s Bruselem dosud nezahájily. Přihlášku do EU si podala také Bosna, která se však ještě oficiálním kandidátem nestala. O Kosovu se pak hovoří jako o možném kandidátovi, neboť země ještě o přijetí oficiálně nepožádala.
