Srbsko se za války v Bosně v letech 1992 až 1995 nedopustilo genocidy. Rozhodl o tom Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), nejvyšší soudní instance OSN. Soud však zároveň uznal, že masakr asi 8 000 bosenských Muslimů v bosenské Srebrenici v roce 1995 genocidou byl. Za tu sice Srbsko nenese přímou odpovědnost, ale nezabránilo jí a nepotrestalo její viníky, což byla jeho povinnost, citovala z rozsudku agentura Reuters.
Toto rozhodnutí soudu zklamalo bosenské Muslimy, kteří žalobu podávali, ale příliš neuspokojilo ani Srbsko, které odmítá vinu za "nezabránění" masakrům, informovaly světové agentury.
Soud OSN při této příležitosti také vytkl Bělehradu, že "selhal v otázce plné spolupráce" s Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), který stíhá osoby, jež se za války dopustily válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. ICJ, který však nemá prostředky k vymáhání svých výroků, vyzval Srbsko, aby s ICTY okamžitě plně spolupracovalo.
Komplikovaný rozsudek četla předsedkyně ICJ Rosalyn Higginsová téměř dvě hodiny. "Soud shledal 13 ku dvěma hlasům, že Srbsko nespáchalo genocidu," prohlásila závěrem. Jde o první případ, kdy tribunál OSN vynesl verdikt ve věci obvinění z genocidy, které vznesl jeden stát vůči jinému - v dané kauze bylo Srbsko žalováno Bosnou.
Srbsko rozsudek vítá, bosenští Muslimové jsou kritičtí
V Bosně a Hercegovině byl rozsudek přijat se zklamáním. "Evropa znovu prokázala, že je proti muslimům," prohlásila Munira Subašičová, vedoucí svazu obětí Srebrenice. Představitel bosenských Muslimů v prezidiu země Haris Silajdžić kritizoval "politický charakter" rozsudku a odsoudil skutečnost, že v současném stavu je Bosna "výtvor genocidy". "Velmi zklamaný" je chorvatský představitel prezidia Željko Komšić. Srbský představitel v prezidiu Nebojsa Radmanović pouze varoval Muslimy, Chorvaty i Srby před jakýmikoli násilnostmi kvůli rozsudku, vlastní vedení Republiky srbské v Bosně však "přijalo rozsudek s ulehčením".
Také srbský prezident Boris Tadić přijal jádro rozsudku s úlevou, protože potvrzuje, že jeho země nespáchala genocidu, ale za "velmi tvrdou" označil tu část rozsudku, která viní Srby z "nezabránění" masakrům v Srebrenici. Přesto vyzval srbský parlament, aby přijal usnesení odsuzující srebrenický masakr, protože to umožní "zahájit novou kapitolu vztahů mezi Bělehradem a Sarajevem". Vyzval rovněž k posílení spolupráce s ICTY, protože v opačném případě "srbský stát ponese těžké politické i ekonomické následky". "Musíme dokončit právní epilog tragické politiky Slobodana Miloševiče. Kdo se vzpírá jeho dokončení, vystupuje přímo proti zájmům státu a budoucnosti jeho občanů," zdůraznil Tadić podle agentury AFP.
Srbsko chtělo po soudu, aby bosenskou stížnost odmítl
Bosna v 90. letech obvinila z etnických čistek bosenských Muslimů někdejší Federální republiku Jugoslávie (FRJ). Z tohoto státního útvaru ale později vznikl stát Srbsko a Černá Hora, jehož existence byla uznána OSN až v roce 2002. Loni se pak Černá Hora od Srbska odtrhla a nyní obě země existují jako samostatné státy, které usilují o vstup do EU.
Srbsko zpochybňovalo kompetenci ICJ rozhodovat ve věci a vyzvalo soud, aby odmítl bosenskou stížnost, která původně mířila proti jinému státnímu útvaru. Bělehrad usoudil, že by bylo nespravedlivé, aby nynější stát byl poškozen za činy z doby bývalého režimu Slobodana Miloševiče. Varoval také, že obvinění Srbů z genocidy oživí napětí mezi etniky v oblasti.
Při devět týdnů trvajících přelíčeních Bosna argumentovala před soudci tím, že vraždy, znásilňování a mučení spáchané jejím sousedem byly "mezinárodní genocidou" pramenící z vyostřeného nacionalismu. Bosna také uvedla, že v případě uznání srbské viny bude chtít od Bělehradu odškodnění ve výši miliard dolarů. Nárok na podobné odškodnění však dnes ICJ výslovně zamítl.
Genocida podle právnické definice musí být prokázána nejenom činy, ale i záměrem takové spáchat. Právě prokázání tohoto záměru Srbsku bylo podle expertů nejsložitější.
Srbsko poskytovalo za války bosenským Srbům, kteří se dopustili masakru ve Srebrenici, významnou vojenskou a finanční pomoc, ale nevědělo, že někteří bosenští Srbové mají v úmyslu páchat genocidu, uvedl ICJ, proti jehož rozhodnutí není možné se odvolat.
Na rozdíl od Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii (ICTY) nesoudí ICJ případy jednotlivců, kteří jsou obviněni ze zločinů proti lidskosti či z genocidy v jednotlivých období konfliktu. ICJ, který stejně jako ICTY sídlí v Haagu, se zabývá celým obdobím války a spory mezi jednotlivými státy.
Foto: archiv
