Třiadvacet procent Rakušanů si přeje silného vůdce, který by se nemusel ohlížet na parlament a volby. Ukázal to průzkum, který zadal rakouský Fond budoucnosti. Před deseti lety se v podobné anketě pro autoritativního vůdce vyslovilo 14 procent Rakušanů. "Je to extrémně vysoké číslo," upozornil historik Oliver Rathkolb s poukazem na ve čtvrtek zveřejněné výsledky nejnovějšího průzkumu. Rakouské sympatie k totalitní vládě jsou prý dokonce silnější než v dnešním Turecku a Rusku.
Rathkolb a další spoluautoři studie si jsou jistí, že pochybnosti o demokracii posilují sociální nejistota a globalizace. "Ukazuje to obavu lidí, že budou v turbulentních dobách převálcováni," říká vědec z Vídeňské univerzity.
Politické vůdcovství přitom neznamená automaticky model pravicových populistů. Atraktivní může být i demokraticky orientované silné vedení. Zásadní je, aby politici věnovali pozornost sociálně slabým, upozorňuje Günther Ogris z výzkumného sociologického ústavu SORA. "Pokud lidé pociťují nedostatečný respekt a úctu, jejich vztah k demokracii se oslabuje," poznamenal Ogris.
Silnou osobnost v čele země - ale bez nutnosti měnit politický systém - si přeje 43 procent Rakušanů a pro většinu Rakušanů zůstává nejlepší formou vlády demokracie.
Podpora demokracie však oslabuje a tento trend se neprojevuje jen u voličů z politického okraje, ale také u často mlčící a frustrované skupiny zasahující až do politického středu. "Politická apatie vede k totalitním systémům," varuje Rathkolb.
Tíhnutí k vládě silné ruky se projevuje i sílící potřebou "práva a pořádku". Tvrdší postup vůči podněcovatelům nepokojů a asociálům si dokáže představit 61 procent dotázaných.
Průzkum rovněž ukázal, že mnoho mladých lidí nemá potřebné historické znalosti a ani po nich netouží. Neznalost a náklonnost k autoritářskému státu přitom spolu úzce souvisejí, upozorňují autoři studie. Pětapadesát procent Rakušanů mladších 35 let například zastává názor, že národní socialismus Rakousku nepřinesl jen špatné věci.
Rakouský Fond budoucnosti zřídil v roce 2006 rakouský stát. Má přispívat k fundované debatě o současných dějinách, lidských právech a vývoji demokracie.
